EIA Bytový park Roztyly II - vyjádření k posudku záměru
Ochrana Roztyl, z. s. Magistrát hlavního města Prahy
Blatenská 2179/3 odbor ochrany prostředí148 00 Praha 4 – Chodov Jungmannova 35/29
ochranaroztyl@email.cz 111 21 Praha 1
IČO: 22885820
Praha 10. 11. 2015
Vyjádření k posudku záměru Bytový park Roztyly II (PHA894), dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění
Zapsaný spolek Ochrana Roztyl, z. s. nesouhlasí se záměrem Bytový park Roztyly II.
K záměru EIA Bytový park Roztyly II jsme se vyjádřili dopisem ze dne 2. 1. 2014 k zjišťovacímu řízení. Dokumentace však vůbec nezohlednila naše připomínky uplatněné v zjišťovacím řízení. Řešení záměru stavby je v dokumentaci stejné jako v oznámení. K dokumentaci záměru jsme se vyjádřili dopisem ze dne 5. 2. 2015.
Zpracovatel posudku se s našimi námitkami a námitkami dalších spolků, občanů a Prahy 11 vyrovnal způsobem, který naše pochybnosti nezmenšil.
Zásadně nemůžeme souhlasit s následujícími body, které jsou součástí posudku.
V průběhu zpracování posudku oznamovatel upravil a doplnil záměr tak, aby reagoval na připomínky uvedené ve vyjádření IPRu (ze dne 3. 2. 2015). Byla předložena nová urbanistická studie pro celé území vlastněné Alborgem a fakticky došlo k doplnění dokumentace. Dokumentace měla tak být vrácena k přepracování a doplněná dokumentace měla být zveřejněna. Vše se mělo objevit v informačním systému EIA na www stránce http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_PHA894 a veřejnost měla být o těchto skutečnost informována oznámením. Tento postup ale nebyl dodržen, a veřejnost ani náš spolek se o doplnění dokumentace nedozvěděl dříve, než z posudku záměru. Prohlašujeme, že se tímto nezákonným postupem cítíme poškozeni na svých právech.
B.I.1. Název záměru
Předmětem předkládané dokumentace je posouzení záměru „Bytový park Roztyly II, Praha11 – Chodov“.
Stanovisko zpracovatele posudku:
Záměr je zařazen do Kategorie II, bod 10.6 – Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu“ kde státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonává orgán kraje, v tomto případě Magistrát hl. m. Prahy, odbor ochrany prostředí.
Zpracovatel posudku upozorňuje, že výše uvedené zařazení záměru vyplývá z dikce zákona č.100/2001 Sb. před jeho poslední novelizací.
Podle aktuálně platného zákona o posuzování vlivů na životní prostředí by se jednalo o následující zařazení:
10.6 Nové průmyslové zóny a záměry rozvoje průmyslových oblastí s rozlohou nad 20 ha.
Záměry rozvoje měst s rozlohou nad 5 ha.
Výstavba skladových komplexů s celkovou výměrou nad 10 000 m2 zastavěné plochy.
Výstavba obchodních komplexů a nákupních středisek s celkovou výměrou nad 6 000 m2 zastavěné plochy.
Parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 500 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.
Je tedy patrné, že pokud by záměr byl zahájen v době platnosti stávajícího zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jednalo by se o oznámení podlimitního záměru dle přílohy č.3a zákona č.100/2001 Sb. v platném znění.
Poslední odstavec ve stanovisku zpracovatele posudku nesmí mít žádný vliv na rozhodnutí o povolení či zamítnutí záměru.
Právě záměr Bytový park Roztyly II ukazuje, jak bylo rozhodnutí poslanců v novele zákona posunout hranici podlimitních záměrů z hlediska parkovacích stání na hranici 500, ovlivněno stavaři, developery a investory na úkor obyvatel a životního prostředí.
Kapacita parkovacích míst však nemůže být jediným ukazatelem, zda zařadit záměr do podlimitní kategorie. Zodpovědný úředník by měl zhodnotit, jak velký vliv na okolí může záměr přinést, a tak může být ve zjišťovacím řízení i záměr tabulkově podlimitní.
V případě bytového parku Roztyly II je evidentní, že záměr významně ovlivní okolí, které je již v současné době nadlimitně zatížené, a dále může mít významný vliv na stanoviště zvláště chráněných živočichů stejně jako na okolní zástavbu z hlediska vibrací, a tedy v každém případě musí být posuzován podle zákona.
Zároveň by v žádném případě neměla být připuštěna „salámová metoda“ dělení záměru, čehož je Bytový park Roztyly příkladem: podlimitní Bytový park Roztyly I, nyní posuzovaný Bytový park Roztyly II a připravovaná 3. etapa zástavby, kterou nyní investor prezentuje, aby uspokojil námitky, které byly podány k dokumentaci. Zpracovatel posudku toto přijímá, aniž by jako zásadní požadoval zpracování varianty řešení záměru včetně etapy III. (Otázkou je, zda by v tom případě neměl být záměr posuzován dokonce v procesu SEA.) Zpracovatel posudku tím jednoznačně podporuje „salámovou metodu“.
B.I.5.
Za naprosto nedostačující považujeme zdůvodnění potřeby záměru. V ZUR HMP je uvedeno, že v roce 2040 bude mít Praha bez migrace jen 1 132 000 obyvatel (2011 měla 1 260 000 obyvatel). V místě záměru navíc dochází k překročení hygienických limitů. Za potřebu záměru nelze považovat zhodnocení pozemku a investice developera.
Zdůvodněním potřeby záměru nemůže být ani fakt, že v územním plánu jsou pozemky vedeny jako stavební (pro obytnou výstavbu). Pro obyvatele, žijící v sousedství záměru a životní prostředí je záměr naopak škodlivý, přivádí do oblasti pouze další lidi, kteří spotřebovávají hodnoty území (ať přírodní či vytvořené), zvyšuje osobní automobilovou dopravu a naopak vůbec nijak nedoplňuje občanskou a veřejnou vybavenost.
Upozorňujeme, že Zastupitelstvo Městské části Praha 11 deklarovalo ve svém usnesení č. 0011/1/Z/2014 (příloha 1), že veřejným zájmem na Praze 11 je zejména ochrana zdraví a životního prostředí, ochrana kvality a bezpečnosti bydlení včetně ochrany obyvatel před hlukem a emisemi, ochrana zvláště chráněných živočichů, zachování a respektování krajinného rázu a ochrana ploch zeleně a veřejné vybavenosti. Tento veřejný zájem je nadřazený individuálním stavebním záměrům. Veřejným zájmem je dále nezahušťovat Prahu 11 další administrativní a bytovou výstavbou či navyšováním kapacity zastavěných ploch. Výjimku z tohoto principu může schválit v konkrétních případech pouze ZMČ Prahy 11. Zároveň upozorňujeme, že posuzovaný záměr výstavby bytového komplexu není v zájmu veřejného zdraví (ba naopak) či veřejné bezpečnosti, není veřejným zájmem ani nijak nenaplňuje ostatní body taxativního výčtu možnosti udělení výjimky. Výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů tak nelze pro posuzovaný záměr udělit, díky čemuž je záměr v podstatě nerealizovatelný.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 65/2012 jsou soudci Nejvyššího správního soudu přesvědčeni, že „veřejný zájem musí být výslovně formulován ve vztahu ke konkrétní posuzované záležitosti a musí být přesvědčivě odlišen od zájmu soukromého”. Veřejný zájem je přitom třeba vyvodit z právní úpravy, z právní politiky a z posouzení různých hodnotových hledisek podle úkolů veřejné správy v příslušné oblasti (sociální, kulturní, ochrany životního prostředí apod.). Skutečnost, že vedlejším důsledkem podnikatelské činnosti soukromé společnosti, která hodlá realizovat svůj investiční záměr, jehož cílem je s největší pravděpodobností její zisk, je uspokojení bytové potřeby jejích zákazníků, ještě nemusí vytvářet odpovídající sociální veřejný zájem.
Umístění navrhované protihlukové stěny na vrcholu zemního valu podél ulice Ryšavého sníží kvalitu veřejného prostoru v celém okolí stanice metra Roztyly a vytvoří další bariéru v území. Připomínáme, že další protihluková zeď je plánována jihovýchodně o řešeného území v rámci bytového souboru Na Výhledu.
Třetí etapa záměru, představená v urbanistické studii zveřejněné až ve fázi posudku k dokumentaci, je v rozporu s územním plánem. Studie je navíc dokument, který nemá žádnou právní hodnotu. Po investorovi nelze požadovat, aby se v budoucnu podle studie řídil.
Zpracovatel posudku dále z podkladů oznamovatele vypichuje, že „záměr přináší náplň pro dlouhodobě nevyužitou a neudržovanou plochu“ a dále že „návrh bytového domu vytváří jeden z prvků, které dají vzniknout budoucímu lokálnímu centru kolem stanice metra Roztyly“. Uvedená tvrzení jsou tendenční a poplatná investorovi stavby. Lokalita je dvoudobé využívána místními obyvateli k rekreaci. Uváděný neudržovaný stav území je čistě zodpovědností majitele a současně investora záměru společnosti Alborg-Development, a.s., která pozemky vlastní již od roku 2008.
Str. 55 – 61
V této části posudku je uvedeno dvojí vyjádření IPRu a stanovisko zpracovatele posudku.
Posudek se opírá o již výše zmíněnou předloženou urbanistickou studii, která má území řešit jako celek.
Z přiložené studie nevyplývá, že by IPR měl své původní stanovisko změnit. Je velmi překvapující, že nepatrné úpravy ve studii mohou zásadně změnit stanovisko instituce, která má být garantem rozvoje města a jeho urbanistického vzhledu a plánování. Navíc nelze zaručit, že navrhované řešení bude realizováno, protože 3. etapa záměru je v současné době ve fázi zadání změny územního plánu SÚ hl. m. Prahy (z VV na OB). Připomínáme, že zastupitelstvo Městské části Praha 11 vydalo k zadání této změny nesouhlasné stanovisko (viz níže).
Záměr, tak jak je navržen, nerespektuje charakter současné výstavby, která je tvořena blokovou zástavbou a řadovými rodinnými domy. Domy záměru jsou navrženy jako solitéry, tento princip umožňuje maximální vytěžení pozemku.
V žádném případě nemůžeme souhlasit s výstavbou protihlukové zdi, která bude vybudována ve veřejném prostoru a citelně zasáhne do charakteru současného sídliště.
Se současnými i budoucími ulicemi by se mělo pracovat jako s městskými ulicemi, a ne komunikacemi s charakterem silnic. Navržený záměr se však chová právě opačně. A rovněž neobsahuje žádnou občanskou ani veřejnou vybavenost.
Za naprosto nepřijatelné považujeme přesunutí občanské (pobytový parter) a veřejné vybavenosti (mateřská školka) a dále parkových ploch a dětského hřiště pouze do třetí etapy záměru. Opakujeme, že se jedná o nevymahatelný příslib. Pokud toto hodlá IPR a zpracovatel posudku akceptovat, aniž by požadoval předložení úplně celého záměru do procesu posuzování EIA, nemůžeme než konstatovat, že takové jednání je nekompetentní a zřejmě i účelové, aby mohl být tento předimenzovaný, danou lokalitu naprosto vytěžující a k okolí nešetrný záměr schválen.
Upozorňujeme, že plocha, na které je uvažována třetí etapa, je plocha VV. Oznamovatel záměru již podal podnět na změnu územního plánu z VV na OB pod číslem 128. Zařazení tohoto podnětu do pořizování se odehrálo značně nestandartní formou na Výboru pro územní rozvoj MHMP. Změna má číslo Z 2867/00. K návrhu zadání změny se negativně vyjádřil náš spolek, spolek Zelené Roztyly, občané z okolí i MČ Praha 11 (usnesení Zastupitelstva MČ Praha 11ze dne 9. 12. 2014 č. 0002/2/Z/2014 – příloha 2).
Hluk, ovzduší a klima, posouzení vlivu na zdraví
Za zásadní považujeme, že hluková studie vč. návrhu masivních protihlukových opatření, rozptylová studie a posouzení vlivu na zdraví vychází ze zastaralých dat.
Podklady musí být aktualizované a ne více jak rok staré. Dopravně inženýrské údaje o intenzitě automobilové dopravy, včetně prognózy dopravy k roku 2017 jsou z 30. 8. 2013, tzn., že vychází ze sčítání dopravy v roce 2012. Vzhledem ke zprovoznění rampy na Kačerově v listopadu 2013 a navedení části těžké tranzitní nákladní dopravy (tzn. 5200 NA denně, tzn. o 2400 NA více, než uvedla uvedená prognóza dopravy TSK) ze Spořilovské na ul. 5. května jsou zjevně neaktuální.
Požadujeme proto aktualizaci dopravně inženýrských dat včetně prognózy dopravy k výhledovému roku 2017 (resp. očekávaného roku zprovoznění záměru) a dále aktualizaci akustické, rozptylové studie a studie vlivu záměru na zdraví obyvatel. Požadujeme rovněž doložit, že plánovaná zástavba nezhorší působení vibrací ve vztahu ke stávající okolní zástavbě. Požadujeme vyřešení této problematiky v rámci procesu EIA a neodkládání problémů do dalších stupňů projektové přípravy.
Při určování podlaží budov je nutno vycházet z Územně analytických podkladů hl. m. Prahy. (Reakce na str. 75 posudku: Stanovisko zpracovatele posudku: Ve vztahu k výšce objektu Hrdličkova 2177 se jedná o výklad pojmu. Hluková studie pracuje na straně bezpečnosti výpočtu a proto přízemí považuje za 1.NP a tedy objekt je hodnocen se 7.NP:.)
Nesouhlasíme s vybudováním mohutné (4 m, v některých místech až 4,6 m vysoké) protihlukové stěny, která má být umístěna v ploše IZ, kde je její umístění nepřípustné.
V PSP/2014 se v § 17 Požadavky na dopravní infrastrukturu a dopravní vybavenost v odstavci (7) uvádí:
Umístění protihlukových stěn a valů v zastavitelném území je nepřípustné vyjma stěn a valů podél rychlostních místních komunikací, železnic a stávajících tramvajových tratí vedených mimo uliční prostranství.
Umístění stěny není možné ani z hlediska požadavků vyhlášky č. 104/1997 Sb., která považuje protihlukové stěny za krajní řešení, a to nejen v městském prostředí, ale i v krajině: „Protihlukové stěny podél komunikace musí být budovány tak, aby byly co nejšetrněji začleněny do okolní krajiny, a zřizují se pouze v případech, kde není možné snížit škodlivé účinky dopravního hluku jiným způsobem.“ (§ 22 odst. 2).
V posudku se uvádí, že protihluková stěna s podpůrnou konstrukcí pro zeleň o celkové délce 204 m bude zakomponována mezi stávající zeleň. Nikde však nelze nalézt podrobnější popis konstrukce, který by vyjádření posuzovatele dokládal. V dokumentaci bylo uvedeno, že se bude jednat o pevnou zeď s konstrukcí pro popínavou zeleň na vrcholu. Tato zeď by měla být tvořena 26 sloupy a 52 vzpěrami. Vzhled a konstrukce těchto staveb navržených v první etapě (která je už ve výstavbě) naše obavy podporují, a to včetně kácení koridoru pro protihlukovou stěnu v lednu 2014 (fotodokumentace v příloze 3).
Domníváme se, že navrhované „šetrné“ řešení protihlukové stěny nelze realizovat, aniž by došlo k (okamžitému či postupnému) poškození stávajících dřevin v území a zároveň, aby konstrukce stěny byla dostatečně stabilní a masivní, pro odstínění a pohlcení hluku z dopravy.
Není uvedeno, jakým způsobem by měl být vybudován chodník podél ulice Ryšavého. Obáváme se, že bude postaven místo části zemního valu. Toto řešení je pro nás nepřijatelné, neboť dojde k zásahu do izolační zeleně a k likvidaci dřevin rostoucích mimo les, které zde plní důležitou hygienickou a estetickou funkci.
IProblematiku hluku by měl investor řešit jiným způsobem (menším počtem domů s nižším stupněm podlaží), než je zásah do veřejného prostoru. Potřeba výstavby protihlukové zdi navíc ukazuje na nevhodnost umístění tak velkého záměru do vybraného území. Problematika s hlukem ukazuje, že původní koeficient míry využití území „C“ mnohem lépe popisoval možnosti výstavby v dané lokalitě.
Požadujeme, aby (ne)soulad protihlukové stěny s územním plánem byl vyřešen v rámci procesu EIA. V případě, že protihlukovou stěnu do plochy IZ nelze umístit, požadujeme přepracování projektu a dokumentace v souladu s dodržením hygienických limitů pro hluk z dopravy ve vnějším chráněném prostoru staveb.
Nesouhlasíme s vypořádáním našich připomínek z hlediska imisní zátěže území. V místě záměru jsou překračovány imisní limity pro benzo(a)pyren a krátkodobé koncentrace prachových částic PM10 a NO2. Upozorňujeme, že WHO od roku 2014 doporučuje pro PM2,5 limit 10 µg∙m-3, od roku 2020 by v ČR podle EU měl platit limit 20 µg∙m-3, který je však dvojnásobný, než je doporučení WHO.
Realizací posuzovaného záměru při souběžné realizaci vysokopodlažních záměrů plánovaných v blízkém okolí může dojít ke zhoršení (již dnes zhoršeného) provětrávání území a jeho okolí a s tím souvisejícímu zhoršení imisních podmínek v území.
Ze zákona č. 17/1992 Sb. vyplývá, že:
Veškeré navrhované zásahy v území musí být provázeny přesvědčivým průkazem, že jejich uskutečněním nedojde k překročení přípustné míry zatěžování a znečišťování prostředí, tedy k nadlimitní zátěži území. Pokud již objektivně v důsledku lidské činnosti existuje v daném území nadlimitní zátěž, tedy protiprávní stav, pak je nutno u navrhovaného zásahu podat přesvědčivý průkaz toho, že provedením tohoto zásahu, případně dalších souběžných opatření v území nedojde ani v minimální míře k přitížení nadlimitní zátěže nebo bude zajištěn pokles zátěže pod předepsané mezní hodnoty – limity. Bez takového průkazu je odsouhlasení, umístění nebo povolení zásahu nezákonné, ba protiústavní a příslušné dotčené orgány i stavební úřady, jež mají hájit vymezené veřejné zájmy a místo toho souhlasí se způsobením bezpráví nebo s jeho prohloubením, závažným způsobem porušují zákon a jednají hrubě chybně.
Fauna a flora
I na základě našich připomínek zpracovatel posudku stanovil podmínky, které musí být splněny před započetím a v průběhu stavby.
Připomínáme, že stavba 1. etapy již byla zahájena na jaře 2015. Musíme bohužel konstatovat, že oznamovatel se v případě 1. etapy k vegetaci a živočichům choval přesně opačně, než požaduje zpracovatel posudku. Dřeviny byly vykáceny sice ještě v březnu, ale až po datu, které MŽP označilo jako konec vegetačního klidu (lze doložit zápisy na MČ Praha 11). Na začátku vegetační sezóny a v jejím průběhu došlo k odstranění zeminy atd.
Toto vše dokazuje, že celý záměr Bytový park Roztyly měl být posuzován jako jeden celek a ne po etapách „salámovou metodou“.
Požadujeme, aby navrhovaný aktualizovaný biologický průzkum byl zpracován bezpečně před zahájením stavby a rozhodně před započetím případně nezbytného kácení v území, aby nebyla negativně ovlivněna jeho objektivita.
Požadujeme, aby případná rozvolněná stěna navrhovaná mezi stávající dřeviny respektovala kořenový systém dřevin a právními předpisy danou minimální vzdálenost stavby od dřevin.
Nad rámec náhradní výsadby v rámci etapy II a kompenzační výsadby dřevin k odstranění znečištění ovzduší BaP požadujeme alespoň částečnou kompenzaci za zeleň masivně vykácenou v rámci přípravy 1. etapy záměru, a to v souladu Integrovaným krajským programem snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha, který rada Magistrátu hl. m. Prahy přijala dne 12. 9. 2006, usnesení č. 1461. Rada hl. m. Prahy se usnesla, že „v husté obytné zástavbě je dále nutno nadále zvyšovat zastoupení vegetace. Vegetační kryt účinně váže prachové částice na svém povrchu a neumožní jim tak snadno uvolnit se znovu do ovzduší. Prašnost na těchto plochách je tak zásadně omezena.“
Dále upozorňuje na problematickou životaschopnost stromů vysazených na konstrukci a ne na rostlém terénu. Jako důkaz přikládáme fotodokumentaci (v příloze 4) usychajících borovic vysázených v zemině na konstrukci v areálu Florentinum. Sadové úpravy a kompenzační výsadbu požadujeme provádět na rostlém terénu, tedy v životaschopných podmínkách pro dřeviny.
Krajinný ráz
Nesouhlasíme s vypořádáním našich připomínek k zásahu záměru do hodnot krajinného rázu a požadujeme zpracování hodnocení vlivu záměru, vč. navrhovaných protihlukových opatření a vč. etapy I, na krajinný ráz a závazné stanovisko dotčeného orgánu státní správy z hlediska vlivu na krajinný ráz ve smyslu §12 zákona č.114/1992 Sb. v platném znění, a to včetně posouzení vlivu záměru na vyhlídkové místo celoměstského významu na památkovou rezervaci a centrum hl. m. Prahy od budovy MediCentra.
K problematice posuzování možných vlivů záměrů na krajinný ráz v již urbanizované krajině odkazujeme na dva rozsudky Nejvyššího správního soudu z poslední doby, a to ve věci sp. zn. 1 As 5/2008 ze dne 18. 6. 2008 (komerční objekt při Budějovickém nám. v Praze 4) a ve věci sp. zn. 6 As 30/2006 ze dne 26. 6. 2008 (mohutný bytový objekt na sídlišti Modřany, Praha 12).
Doprava
Stanovisko zpracovatele posudku:
Z pohledu zpracovatele posudku se jako významné jeví posouzení navrhovaných protihlukových opatření (zemní val, protihluková stěna) ve vztahu k rozhledovým parametrům křižovatky. Proto lze z pohledu zpracovatele posudku upozornit, že v rámci dokumentace pro územní řízení budou doložena odpovídající vyjádření dotčených orgánů činných v dopravě, minimálně odboru dopravních agend MHMP a Policie ČR z hlediska rozhledových poměrů v křižovatce ve vztahu k navrhovanému protihlukovému opatření. Minimálně uvedená vyjádření ve vztahu k návrhu protihlukových opatření musí oznamovatel získat bez ohledu na proces posuzování vlivů na životní prostředí, proto nejsou formulována do podmínek stanoviska příslušnému úřadu. Uvedený aspekt je však zapracován do příslušného doporučení týkajícího se problematiky hluku z dopravy, a to tak, že je požadováno, aby v rámci dokumentace pro územní řízení byla provedena aktualizace hlukové studie z dopravy v relevantním 3D prostředí (zahrnující finální parametr zemního valu a délku a výšku protihlukové stěny na valu) na základě aktuálních dodaných dopravních intenzit od TSK hl.m. Prahy a současně byla konkretizována účinná protihluková opatření pro zajištění hygienických limitů; z hlediska hlukové studie musí být respektována i vyjádření dotčených dopravních orgánů ve vztahu ke křižovatce komunikací Komárkova a Ryšavého z hlediska rozhledových poměrů.
Musíme upozornit, že prodloužení stávajícího valu se začalo budovat již při zahájení výstavby 1. etapy, aniž by stavební úřad vyhodnotil nebezpečnost valu na provoz v křižovatce Ryšavého – Komárkova, i když občanská sdružení a občané na tento problém upozorňovali. Upozorňujeme, že problémy s průjezdností křižovatky Komárkova – Ryšavého (odbočování vlevo v křižovatce) jsou již nyní. A proto stejně jako v předchozím odstavci musíme konstatovat:
Toto vše dokazuje, že celý záměr Bytový park Roztyly měl být posuzován jako jeden celek a ne po etapách „salámovou metodou“.
Požadujeme, aby úprava křižovatky (minimálně vyznačení odbočovacích pruhů) byla zahrnuta do záměru již v současné fázi posuzování.
Pohoda bydlení
Nesouhlasíme s vypořádáním našich připomínek k zásahu do majetku stávajících obyvatel v okolí, osvětlení a oslunění stávající zástavby a pohody bydlení stávajících obyvatel a požadujeme, aby tato problematika byla vyřešena v rámci procesu EIA.
Požadujeme doložit odborným podkladem, že studie vlivu záměru na osvětlení a oslunění stávající zástavby není potřeba. Pouhé konstatování oznamovatele, že tato studie není potřeba je nedostačující.
Na základě výše uvedeného nejsou žádné důvody k vydání souhlasného stanoviska EIA k záměru Bytový park Roztyly II. Požadujeme přepracování dokumentace záměru v souladu s našimi připomínkami případně záměr v předložené podobě zcela zamítnout.
Pokud nebude vydáno nesouhlasné stanovisko, máme tyto připomínky k navrženým podmínkám a požadujeme jejich zapracování do stanoviska:
Nejpozději v rámci územního řízení (nikoliv až stavebního) musí být doloženo a vypořádáno:
- popis účinných vibroizolačních opatření (viz podmínka č. 3),
- rozsah účinných protihlukových opatření vč. konkrétního návrhu všech ochranných staveb (val, stěna vč. kotvení, podpůrná konstrukce pro zeleň), a to vč. materiálového a konstrukčního řešení těchto staveb, neboť od tohoto se odvíjejí jejich účinné ochranné vlastnosti (viz podmínky č. 6 a 7),
- podrobný hydrogeologický průzkum (viz podmínka č. 8),
- průzkum znečištění geologického prostředí (viz podmínka č. 11),
- kompletní návrh sadových úprav včetně náhradní a kompenzační výsadby (za kácené dřeviny a kompenzaci překročení průměrného ročního limitu BaP) (viz podmínka č. 12)
- dopravní posouzení křižovatky Ryšavého – Komárkova a případný návrh úpravy křižovatky (viz podmínka č. 15),
- navrhnout veřejná prostranství záměru podle Manuálu tvorby veřejných prostranství,
- ke stavebnímu povolení vypracovat plán opatření pro případ havárie ze stavební činnosti (havarijní plán) v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., který musí být schválen místně příslušným vodoprávním úřadem.
Do podmínek pro fázi přípravy záměru požadujeme dále doplnit:
- provedení měření výchozího stavu z hlediska vibrací u vybraných objektů (ve spolupráci s Hygienickou stanicí hl.m. Prahy),
- provedení měření výchozího stavu z hlediska hlukové zátěže u vybraných objektů (ve spolupráci s Hygienickou stanicí hl.m. Prahy).
Do podmínek pro fázi výstavby záměru požadujeme doplnit:
- Ad podmínka 17 – součástí ZOV bude i hluková studie ze stavební činnosti s návrhem protihlukových opatření pro fázi výstavby. Součástí ZOV bude i havarijní plán (viz výše).
- Ad podmínka 20 – protihluková opatření budou provedena zejména z hlediska snížení hluku z pilotování základů budov. Dále zde požadujeme doplnit, že hlučné stavební práce nebudou prováděny v brzké ranní a pozdních večerních hodinách, tzn. minimálně od 6 do 8 hod. ráno a od 20 do 22 hod. večer.
- Požadujeme stanovit zmírňující podmínky z hlediska hluku ze stavební činnosti i pro práce související s etapou I, kdy dotčené správní orgány v tomto ohledu naprosto selhaly.
Do podmínek pro fázi provozu požadujeme doplnit:
- Nejpozději do 1 roku od zprovoznění záměru a nastěhování obyvatel doložit, že nová zástavba nezhorší působení vibrací ve vztahu ke stávající okolní zástavbě a to provedením změření technické seismicity u vybraných objektů stávající obytné zástavby v rámci kolaudačního řízení. Při prokazatelné změně, která by mohla mít negativní vliv na stávající objekty, budou případná opatření realizována na náklady investora záměru. Měření výchozího stavu z hlediska vibrací bude provedeno u daných objektů před zahájením výstavby suterénu etapy I záměru.
- Povinná péče o vysazenou zeleň po dobu min. 5 let, a to i o popínavé rostliny na protihlukové stěně.
Vladislav Šimonovský
předseda výboru spolku
Přílohy:
- Usnesení č. 0011/1/Z/2014 Zastupitelstva MČ Praha 11
- Usnesení č. 0002/2/Z/2014 Zastupitelstva MČ Praha 11
- Fotodokumentace kácení
- Fotodokumentace usychajících stromů ve Florentinu
