Jdi na obsah Jdi na menu
 


EIA Bytový park Roztyly II - vyjádření k dokumentaci záměru

16. 2. 2015

Ochrana Roztyl, o. s.                                                            Magistrát hlavního města Prahy

Blatenská 2179/3                                                                  odbor životního prostředí

148 00 Praha 4 – Chodov                                                       Jungmannova 35/29

ochranaroztyl@email.cz                                                        111 21 Praha 1

IČO: 22885820

 

Praha 5. 2. 2015

Vyjádření nesouhlasu s dokumentací záměru Bytový park Roztyly II (PHA894), dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění

Občanské sdružení Ochrana Roztyl, o. s. nesouhlasí se záměrem Bytový park Roztyly II.
K nesouhlasu nás vedou následující důvody:

  1. Tak, jak jsme uvedli ve vyjádření k oznámení tohoto záměru: Záměr není v souladu s platným Územním plánem sídelního útvaru hlavního města Prahy. 18. 6. 2009 byla vydána úprava územního plánu číslo U 0783/2009, kterou byl změněn kód míry využití z C na F. V metodickém pokynu k Územnímu plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy se uvádí:
    A – úprava míry využití území – úprava kódu míry využití území;
    úprava se vztahuje pouze ke konkrétně předloženému projektu stavby a s jeho změnou pozbývá platnosti. Provedení úpravy bude pořizovatelem potvrzeno na výkrese, který byl součástí žádosti, a který se tak stává nedílnou součástí rozhodnutí o úpravě. Úprava může být provedena pouze na část funkční plochy, pro kterou je předložena žádost. Tato skutečnost bude v rozhodnutí o úpravě uvedena.

    Záměr uvedený v úpravě obsahoval 119 bytů ve 3 bytových domech a mateřskou školu, která byla umístěna na ploše, ke které se nevztahovala úprava územního plánu. Zelené plochy na terénu mělo být 6 623 m2.
    15. 4. 2010 byla vydána modifikace úpravy U 0783/2009. Pojem modifikace úpravy územního plánu není definován ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., ve „starém stavebním zákoně“ č. 50/1976 Sb., ve správním řádu č. 500/2004 Sb. ani v Územním plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy či v metodickém pokynu k Územnímu plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy. Konzultacemi na Odboru územního plánu MHMP a ÚRM jsme zjistili, že za modifikaci se považuje nepatrná a nevýznamná změna v dokumentaci projektu. Tomu však v žádném případě nemůže odpovídat modifikace, resp. změna, která nastala v dokumentaci záměru Bytový park Roztyly (ke dni 15. 4. 2010).
     Nová dokumentace obsahuje 9 bytových domů se 195 byty, celková zeleň má mít plochu 5 550 m2, z toho 2 500 m2 na konstrukci, zeleň na terénu tedy představuje pouhých 2 050 m2. Počet bytů se zvětšil více jak 1,6x a zeleň na rostlém terénu ubyla 2x. Navíc v novém projektu se už neuvažuje s mateřskou školou.
    Nová dokumentace představuje naprosto rozdílný záměr, než na který byla vydána úprava územního plánu číslo U 0783/2009. Vydaná modifikace je nezákonná, neboť nerespektuje základní požadavky, za kterých může k modifikaci úpravy územního plánu dojít. Upozorňujeme zároveň na skutečnost, že na www stránkách MHMP lze najít U 0783/2009, v žádném případě ne však změněný projekt.
    Na str. 57 – 58 Opatření obecné povahy č.6/2009 je uvedeno:
    3.   Náležitosti podnětu na pOŘÍZENÍ úpravy ÚP SÚ HL.M.PRAHY
    Podle typu úpravy budou podněty na provedení úprav Územního plánu sídelního útvaru hl.m.Prahy obsahovat následující podklady:
    Typ úpravy: A - úprava míry využití území / úprava kódu míry využití území
  2. Záměr na využití území doložený :
    A. 1.lokalizací záměru formou snímku pozemkové mapy s vyznačením pozemků, kterých se navrhovaná úprava týká s doložením vlastnického či jiného práva žadatele k předmětným pozemkům, na jehož základě připravuje výstavbu v území.

Vlastnická práva k pozemkům lze doložit výpisem z katastru nemovitostí (snímek pozemkové mapy, výpis z listu vlastníků), případně plnou mocí vlastníka (doloženou výpisem z katastru nemovitostí) nebo nájemní smlouvou; všechny doklady ne starší 3 měsíců.

A. 2.popisem záměru žadatele s určením předmětu záměru, funkce, kapacity stavby, objemu stavby, včetně průkazného výpočtu navrhovaného kódu míry využití území;

A. 3.dokumentací tvořenou územní studií nebo dokumentací k územnímu řízení, která dokládá nároky na úpravu míry využití území a která v dalších stupních projektové dokumentace nebude zásadně měněna.

Obsahem dokumentace požadované úpravy bude :

  • popis stávajícího stavu území dle ÚP SÚ hl.m.Prahy, který má být předmětem úpravy. Přiložit výřez příslušné části ÚP SÚ hl.m.Prahy s uvedením stávajícího kódu  míry využití území s vyznačením plochy, pro kterou je úprava navrhována;
  • situace dokumentující vymezený rozsah funkční plochy  dle ÚP SÚ hl.m.Prahy s navrhovanou úpravou včetně vymezení plochy záměru žadatele (plošně, hranicí), které bude sloužit pro výpočet navrhované míry využití území;
  • průkazný a ověřitelný výpočet pro stanovení nově navrhovaného kódu míry využití území (výpočet koeficientu podlažních ploch - KPP, koeficientu zeleně – KZ; včetně odkazů těchto výpočtů na grafickou přílohu) pro celou funkční plochu dle ÚP SÚ hl.m.Prahy a vymezenou plochu záměru žadatele;
  • popis navrhované úpravy ÚP SÚ hl.m.Prahy  - návrhu nového kódu míry využití území.

 

Upozorňujeme zejména na část:

A. 3.       dokumentací tvořenou územní studií nebo dokumentací k územnímu řízení, která dokládá nároky na úpravu míry využití území a která v dalších stupních projektové dokumentace nebude zásadně měněna.

 

Provedení modifikace je možné, pokud se nezmění výška stavby a množství hrubé podlažní plochy, množství zeleně a s tím související další věci. Tomuto předpisu provedená modifikace neodpovídá.

 

Dne 18. 6. 2013 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sdělení k žádosti o přezkumné řízení modifikace úpravy U 0783/2009 Územnímu plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Toto sdělení obdržel i odbor stavební MHMP. V tomto sdělení se mimo jiné uvádí:

„Předání vyjádření k modifikaci úpravy ÚPSÚ hl. m. Prahy č. 0783 k.ú. Chodov, výstavba bytových domů“, které vydal dne 15. 4. 2010 Útvar rozvoje hl. m. Prahy (dále jen „Útvar rozvoje“) pod č.j. 3450/2010. Uvedené vyjádření není správní akt, protože není vydáno správním orgánem. Příspěvková organizace Útvar rozvoje byla zřízena hlavním městem Prahou, aby vykonávala činnosti spojené se zpracováním územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace a další. Útvaru rozvoje nepřísluší spravovat území hl. m. Prahy.

 

Dále je ve sdělení uvedeno:

 

 

 

Předložený záměr je naprosto odlišný od dokumentace uvedené v úpravě U 0783/2009 Územnímu plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, a proto záměr Bytový park Roztyly II není v souladu s platným Územním plánem sídelního útvaru hlavního města Prahy.

 

Dále upozorňujeme na usnesení Nejvyššího správního soudu (NSS) č. j. 1 Aos 2/2013 – 116 ze dne 17. 9. 2013 a na rozsudek NSS č. j. 1 Aos 2/2013 – 135 ze dne 14. 11. 2013, ze kterých plyne, že koeficient míry využití území nemůže být měněn postupem, kterým se prováděly úpravy územního plánu v Praze, ale postupem, podle kterého vznikají změny územního plánu.

 

V rozsudku NSS č. j. 7 Aos 1/2012 – 63 se uvádí:

Podle Nejvyššího správního soudu je třeba poukázat také na to, že podaným návrhem se stěžovatelka nedomáhala jen zrušení předmětného opatření obecné povahy, ale také správního aktu „Předání vyjádření k modifikaci úpravy ÚPn HMP č. 0783 k. ú. Chodov, výstavba bytových domů“ ze dne 15. 4. 2010 vydaného Útvarem rozvoje hl. m. Prahy. I když podle výroku napadeného rozsudku byl návrh zamítnut v plném rozsahu, jeho odůvodnění neobsahuje sebemenší zmínku o tom, z jakých důvodů byl zamítnut návrh i ve vztahu k tomuto petitu. Jedná se sice o vadu, která nebyla v kasační stížnosti namítána, ale protože mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci, Nejvyšší správní soud k ní přihlédl ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. z úřední povinnosti.

 

Protihluková stěna má být umístěna v ploše IZ.

IZ - izolační zeleň je podle územního plánu:

Zeleň s ochrannou funkcí, oddělující plochy technické a dopravní infrastruktury od jiných funkčních ploch.

Funkční využití:

Výsadby dřevin a travní porosty.

Doplňkové funkční využití:

Drobné vodní plochy, cyklistické stezky, jezdecké stezky, pěší komunikace a prostory, nezbytná plošná zařízení a liniová vedení technického vybavení.

Výjimečně přípustné funkční využití:

Komunikace vozidlové, parkovací a odstavné plochy se zelení, čerpací stanice pohonných hmot, stavby, zařízení a plochy pro provoz PID, nadřazená plošná zařízení a liniová vedení TV, stavby a zařízení sloužící železničnímu provozu, (to vše při zachování dominantního podílu zeleně na pozemku).

Stavby pro provoz a údržbu (související s vymezeným funkčním využitím).

Ve funkčním využití se nikde nemluví o protihlukové zdi.

 

Požadujeme záměr upravit dle platného Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy.

 

 

  1. Zdůvodnění potřeby záměru.

Za naprosto nedostačující považuje zdůvodnění potřeby záměru. V ZUR HMP je uvedeno, že v roce 2040 bude mít Praha bez migrace jen 1 132 000 obyvatel (2011 měla 1 260 000 obyvatel). V místě záměru navíc dochází k překročení hygienických limitů. Za potřebu záměru nelze považovat zhodnocení pozemku a investice developera.

 

 

3.Doprava

Doprava v klidu:

Záměr počítá s vybudováním 117 parkovacích stání. Z toho má být 106 stání v podzemních garážích a 11 stání na povrchu. Tento počet je o 1 stání vyšší než nejmenší možný počet stání, která musí být vybudována podle Vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze. Stavby v zóně 4 (kam Chodov spadá) musí být vybaveny nejméně požadovaným počtem stání. Upozorňujeme na to, že záměr se mírně liší od záměru, který byl uveřejněn v oznámení. Tam byl limit parkovacích stání 115.

Počet automobilů bude vyšší, než je výpočet podle normy, vzhledem ke služebním automobilům užívaných i k osobnímu využití.

 

Křižovatka Ryšavého – Komárkova je značně nepřehledná

 

  1. Ovzduší a klima

Záměr Bytový park Roztyly II ovlivní ovzduší v řešené oblasti.

 

Rozptylová studie:

Imisní situace v zájmovém území ve stávajícím stavu prezentovaná rozptylovou studií neodpovídá oficiálním výsledkům Modelování kvality ovzduší na území hl. m. Prahy zpracovaném tou samou společností (ATEM):

 

       pro imisní koncentrace NO2:

Výkres 5 neodpovídá mapě na

http://mpp.praha.eu/app/map/atlas-zivotniho-prostredi/cs/imisni-mapy#center=-739552,-1045824&zoom=3

 

pro imisní koncentrace benzenu:

Výkres 8 neodpovídá mapě na

http://mpp.praha.eu/app/map/atlas-zivotniho-prostredi/cs/imisni-mapy#center=-739552,-1045824&zoom=3

 

pro imisní koncentrace PM10:

Výkres 11 neodpovídá mapě na

http://mpp.praha.eu/app/map/atlas-zivotniho-prostredi/cs/imisni-mapy#center=-739552,-1045824&zoom=3

Výkres 14 neodpovídá mapě na

http://mpp.praha.eu/app/map/atlas-zivotniho-prostredi/cs/imisni-mapy#center=-739552,-1045824&zoom=3

Výkres 17 nesouhlasí s výkresem 7 v rozptylové studii pro dokumentaci EIA záměru Obytný soubor Na Výhledu (PHA836) a neodpovídá ani mapě na

http://mpp.praha.eu/app/map/atlas-zivotniho-prostredi/cs/imisni-mapy#center=-739552,-1045824&zoom=3

 

Větrné růžice pro oznámení a dokumentaci záměru jsou odlišné.

Větrná růžice v oznámení:

 

 

Větrná růžice v dokumentaci:

 

Z hlediska rychlosti větru, která má také značný vliv na rozptyl emisí, je z obou větrných růžic vidět, že převažují I. a II. rychlostní třída, kdy je výměna vzduchu buď prakticky potlačena, či je nevýznamná. Tyto rychlostní třídy jsou charakteristické tvorbou silných inverzních stavů. III. rychlostní třída, pro kterou je rozptyl nejvýhodnější, je zastoupena pouze nevýznamně. Velký rozdíl v uvedených růžicích je rovněž v kategorii bezvětří.

Větrná růžice použitá v dokumentaci vede v rámci modelových výpočtů k příznivějším výsledkům.

 

Z výše uvedených důvodů považujeme výsledky předložené rozptylové studie za neobjektivní. V souvislosti s předchozí studií nejsou výsledky reprodukovatelné. 

 

Tvrzení, že v území nejsou překračovány imisní limity, je nepravdivé.

 

 

Překračování denních limitů pro prachové částice PM10 za posledních 6 let je možné pozorovat na nejbližších okolních stanicích automatického imisního monitoringu ČHMÚ (viz následující tabulka).

 

Rok

Měřicí stanice

Četnost překročení

Limitu (max 35x)

Maximální denní koncentrace [µg/m3]

Limit 50 µg/m3

2009

Pha4-Libuš

20

138

Pha10-Vršovice

35

169,2

Pha10-Průmyslová

32

196,4

2010

Pha4-Libuš

36

123,8

Pha10-Vršovice

53

106,0

Pha10-Průmyslová

48

132,7

2011

Pha4-Libuš

36

100,3

Pha10-Vršovice

53

137,4

Pha10-Průmyslová

53

120,6

2012

Pha4-Libuš

27

108,6

Pha10-Vršovice

36

110,2

Pha10-Průmyslová

43

117,4

2013

Pha4-Libuš

33

140,1

Pha10-Vršovice

39

132,0

Pha10-Průmyslová

35

173,5

2014

Pha4-Libuš

34

190,2

Pha10-Vršovice

51

231,0

Pha10-Průmyslová

42

293,0

 

Podle doporučení pracovníků ČHMÚ se podmínky zájmového území mnohem více podobají podmínkám v okolí imisní stanice Pha10-Průmyslová. Důvodem je přítomnost dálnice D1.

 

Ve vyhlášce hlavního města Prahy č. 16/2010 z 16. 11. 2010 se uvádí: „V rámci ÚP je nutno nastavit takové meze pro objemy nové dopravy, které umožní alespoň v návrhovém horizontu dosáhnout splnění cílových imisních limitů na celém území HMP s dostatečnou rezervou.“

Vyhláška dále uvádí: „V silně imisně zatížených lokalitách je nutné důsledně omezovat umísťování nových zdrojů emisí i nových cílů individuální dopravy a nepřipustit zvyšování míry využití.“

Základním účelem uvedeného programu je „zajistit na celém území Prahy kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek.“ Rada MHMP mimo jiné uvádí: „lze jednoznačně konstatovat, že rozhodující skupinu zdrojů představuje automobilová doprava.

 

Navrhovaný záměr je ve zjevném rozporu s výše uvedenou schválenou politikou hlavního města Prahy, neboť vytváří nové zdroje či cíle pro automobilovou dopravu. Nárůst automobilové dopravy spojený s provozem Bytového parku Roztyly na okolních komunikacích tak povede ke zvýšení emisí a tím k dalšímu prohloubení zátěže životního prostředí a zdraví místních obyvatel.

 

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v § 11 jasně stanoví, že území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení. Podle navazujícího § 12 přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí (odst. 1). Mezní hodnoty musejí být stanoveny s přihlédnutím k možnému kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a činností (odst. 2).

Ze zákona č. 17/1992 Sb. vyplývá, že:

Veškeré navrhované zásahy v území musí být provázeny přesvědčivým průkazem, že jejich uskutečněním nedojde k překročení přípustné míry zatěžování a znečišťování prostředí, tedy k nadlimitní zátěži území. Pokud již objektivně v důsledku lidské činnosti existuje v daném území nadlimitní zátěž, tedy protiprávní stav, pak je nutno u navrhovaného zásahu podat přesvědčivý průkaz toho, že provedením tohoto zásahu, případně dalších souběžných opatření v území nedojde ani v minimální míře k přitížení nadlimitní zátěže nebo bude zajištěn pokles zátěže pod předepsané mezní hodnoty - limity. Bez takového průkazu je odsouhlasení, umístění nebo povolení zásahu nezákonné, ba protiústavní a příslušné dotčené orgány i stavební úřady, jež mají hájit vymezené veřejné zájmy a místo toho souhlasí se způsobením bezpráví nebo s jeho prohloubením, závažným způsobem porušují zákon a jednají hrubě chybně.

 

V daném území jsou překračovány hodnoty průměrné roční limity pro benzo-a-pyren, hodinové imisní limity pro NO2 – četnost překročení imisního limitu 24-hodinové koncentrace je 0,2 – 2 %, (0,2 % je limit 18 překročení za rok).

Dále maximální denní limit pro imisní koncentrace PM10 – četnost překročení imisního limitu 24-hodinové koncentrace je od 9,6% do 15%, 9,6% odpovídá 35 překročením za rok, maximální 24-hodinové koncentrace jsou v části území 250 – 300 µg∙m–3, v části dokonce 300 a více µg∙m–3 (limit 50 µg∙m–3), průměrné roční koncentrace 25 – 30 µg∙m–3.

PM2,5 – průměrné roční koncentrace 14 – 15 µg∙m–3 (limit 25 µg∙m–3).

 

 

 

 

 

 

Z mapy Imise v referenčních bodech lze pro území záměru zjistit následující:

Pětileté průměry:

Číslo čtverce:

462545

PM10 — prům. roční konc. 1 x 1 km:

27,299999 μg/m3

PM10 — max. denní konc. 1 x 1 km:

46,799999 μg/m3

PM2.5 — prům. roční konc. 1 x 1 km:

19,3 μg/m3

NO2 — prům. roční konc. 1 x 1 km:

33,299999 μg/m3

Benzen — prům. roční konc. 1 x 1 km:

1,4 μg/m3

Arsen — prům. roční konc. 1 x 1 km:

1,86 ng/m3

Benzo(a)pyren — prům. roční konc. 1 x 1 km:

1,11 ng/m3

 

 

Imise v nejbližším referenčním budě modelů

Číslo bodu:

5382

SO2 — prům. roční konc.:

2.673 μg/m3

SO2 — max. hodinová konc.:

21.654 μg/m3

SO2 — četnost překroč. limitu hodinnové konc.:

0 % hodin z roku

NO2 — prům. roční konc.:

26.566 μg/m3

NO2 — max. hodinová konc.:

170.008 μg/m3

NO2 — četnost překroč. limitu hodinnové konc.:

0 % hodin z roku

NOx — prům. roční konc.:

40.703 μg/m3

NOx — max. hodinová konc.:

259.006 μg/m3

CO — prům. roční konc.:

612.008 μg/m3

CO — max. hodinová konc.:

1392.306 μg/m3

Benzen — prům. roční konc.:

1.165 μg/m3

Benzen — max. hodinová konc.:

12.043 μg/m3

PM10 — prům. roční konc.:

24.936 μg/m3

PM10 — max. denní konc.:

300.159 μg/m3

PM10 — četnost překroč. limitu denní konc.:

13.29 % dní z roku

PM2.5 — prům. roční konc.:

14.595 μg/m3

 

 

 

Směrné hodnoty WHO

PM2,5:– 10 µg∙m–3 pro průměrné roční koncentrace

25 µg∙m–3 pro 24-hodinové koncentrace

PM10:– 20 µg∙m–3 pro průměrné roční koncentrace

50 µg∙m–3 pro 24-hodinové koncentrace

 

Hodnoty imisí v místě záměru jsou vyšší než jsou směrné hodnoty WHO, v některých případech je překročen i imisní limit stanovený v ČR.

 

Na konci listopadu 2013 byl na Kačerově zprovozněn most, čímž se těžká tranzitní doprava přiblížila řešenému území. Od té doby polovina těžké nákladní tranzitní dopravy, která z D1 a D5 míří na D11, R10 a D8 a opačně, jezdí po ulici 5. května kolem Roztyl, jedná o cca 5200 těžkých nákladních vozidel denně. K nápravě dojde až při dobudování vnějšího okruhu kolem Prahy. BPRoztylyII_IntenzityDopravy_vykresy a výkres č. 9 hlukové studie – nepravdivě uvádí, že po komunikaci 5. května bude projíždět 3600 resp. v 2. části 2800 nákladních aut denně.

 

Podklady musí být aktualizované a ne více jak rok staré. Dopravně inženýrské údaje o intenzitě automobilové dopravy jsou z 30. 8. 2013. Vzhledem k výše uvedenému odstavci jsou zjevně neaktuální.

 

V území předpokládaného záměru existuje nadlimitní zátěž životního prostředí. Předkládaný záměr nesníží zátěž, ani jeho příspěvek nebude nulový. Takový záměr nemůže být v dané lokalitě (bez adekvátních kompenzačních opatření) podle zákona tedy realizován. V blízkém okolí jsou navíc plánovány další významné stavební záměry (Na Výhledu, BD Gregorova, polyfunkční budova Babákova, apod.), které současný nepříznivý stav dále prohloubí. 

 

 

  1. Hluk

K hlukové studii a ke kapitolám o hluku podáváme následující připomínky:

 

Hluková studie – text, str. 5, tab.1, 1. řádek Hrdličkova 2177 nemá 7 NP, ale 6 NP.

Výkres č. 3 a 4– hodnoty hlukové zátěže pro stávající stav v území neodpovídají (jsou nižší) než je uvedeno na hlukových mapách:

http://mpp.praha.eu/app/map/atlas-zivotniho-prostredi/cs/hlukova-mapa#center=-739245.3473033648,-1049159.344170691&zoom=14

 

A to jsou mapy prezentované na portále Atlas životního prostředí z roku 2010, tedy z doby, kdy nebyla v provozu rampa na Kačerově. Ta byla zprovozněna v listopadu 2013 a od té doby polovina těžké nákladní tranzitní dopravy, která z D1 a D5 míří na D11, R10 a D8 a opačně, jezdí po ulici 5. května kolem Roztyl,

 

Výkres č. 3 a 4 – hodnoty jsou nižší, než je uvedeno v akustické studii pro dokumentaci EIA záměru Obytný soubor Na Výhledu (PHA836). Citovaný materiál je uložen na www.cenia.cz pod kódem PHA836. (Vzhledem k tomu, že se jedná o sousední území, je na výkresech zanesena i tato oblast.)

 

Výkres č. 9 a BPRoztylyII_IntenzityDopravy_vykresy – uvádí, že po komunikaci 5. května bude projíždět 3600 resp. v 2. části 2800 nákladních aut denně. Vzhledem k výše uvedenému (zprovoznění rampy na Kačerově) a vzhledem k tomu, že v roce 2017 těžko bude zprovozněn chybějící dálniční obchvat kolem Prahy, jsou tyto údaje dvoutřetinové až poloviční než odpovídá skutečnosti.

 

Podklady musí být aktualizované a ne více jak rok staré. Dopravně inženýrské údaje o intenzitě automobilové dopravy jsou z 30. 8. 2013. Vzhledem ke zprovoznění rampy na Kačerově jsou zjevně neaktuální.

 

Podle akustické studie předložené do územního řízení na stavbu Bytový park Roztyly I, jsou v území překračovány limity hluku a i po vybudování protihlukové stěny, nebudou na fasádách všech domů limity dodrženy.

Pokud nejsou v pořádku vstupní údaje, dá se těžko hodnotit výstup, který z nich plyne. Pouze se dá konstatovat, že všechny hodnoty hluku budou vyšší, než uvádí studie a předkladatel záměru. Z tohoto důvodu považujeme předloženou studii za neobjektivní a požadujeme její aktualizaci.

 

Je zajímavé, že v záměrech (Bytový park Roztyly II, Obytný soubor Na Výhledu) jsou problémy s překročením limitů hluku. Jakmile v další fázi záměru převezme zpracování firma ATEM, hodnoty se rázem stanou podlimitními.

 

Nesouhlasíme s vybudováním mohutné (4 m, v některých místech až 4,6 m vysoké) protihlukové stěny.

V PSP/2014 se v § 17 Požadavky na dopravní infrastrukturu a dopravní vybavenost v odstavci (7) uvádí:

Umístění protihlukových stěn a valů v zastavitelném území je nepřípustné vyjma stěn a valů podél rychlostních místních komunikací, železnic a stávajících tramvajových tratí vedených mimo uliční prostranství.

Ve vysvětlení k odstavci 7 je uvedeno následující:

Ustanovení omezuje umisťování protihlukových stěn a valů v zastavitelném území, tedy v zastavěném území a zastavitelných plochách viz → § 3 odst. 3 pism. a), a to vyjma umisťování podél rychlostních místních komunikaci a železnic, kde vzhledem k celkovému charakteru dopravního koridoru mohou mít své opodstatněni. Protihlukové stěny umístěné podél běžných ulic ve městě vytvářejí z hlediska městského prostředí destruktivní prvek degradující veřejné prostranství. Umisťování protihlukových stěn v Praze v běžných městských ulicích je v evropském kontextu naprosto raritní, a přednostně je proto třeba hledat řešeni urbanistická. Je vhodné připomenout, že i vyhláška č. 104/1997 Sb., považuje protihlukové stěny za krajní řešení, a to nejen v městském prostředí, ale i v krajině: „Protihlukové stěny podél komunikace musí byt budovány tak, aby byly co nejšetrněji začleněny do okolní krajiny, a zřizuji se pouze v případech, kde není možné snížit škodlivé účinky dopravního hluku jiným způsobem.“ (§ 22 odst. 2).

Ustanovení se neuplatni u stávajících tramvajových tratí vedených mimo uliční prostranství (viz → § 12), kde hrozí vzhledem k jejich technickým parametrům výrazně omezení výstavby v jejich okolí. U tramvajových tratí vedených samostatně navíc v tomto případě nedochází k tak dramatické degradaci veřejných prostranství.

Z ustanovení je možné povolit výjimku, a to především v případě, kdy se trasováni komunikací pro tranzitní dopravu v zastavitelném území svým charakterem blíží spíše umístění mimo zastavitelné území (časti obchvatů apod.) nebo kde se profil ulice blíží uspořádání rychlostní komunikace (o výjimkách vice v → § 83).

Ulice Ryšavého není rychlostní komunikací, vybudování protihlukové stěny proto považujeme za nepřípustné. Navíc kvůli stavbě protihlukové stěny bude pokácen vzrostlý (více jak 30 let starý) porost stromů a keřů, které svou přítomností na protihlukovém valu, brání pronikání hluku z ulice Ryšavého a zároveň zachycují část znečisťujících částic (a na ně vázaných těžkých kovů a rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků a jiných organických sloučenin) vyprodukovaných na komunikaci Ryšavého.

 

Protihluková stěna má být umístěna v ploše IZ, což neodpovídá územnímu plánu, jak jsme uvedli v odstavci 1.

 

Z výše uvedeného je vidět, že záměr se v dané podobě do zvoleného území nehodí.

Požadujeme úpravu záměru tak, aby nebyla budována protihluková zeď.

 

  1. Vibrace

Pod pozemkem vede trasa metra C v nepříliš velké hloubce. Odrazy vibrací od základů nově budovaných objektů zhorší stav hluku a vibrací u stávajících staveb. Podle Aut. Ing. Marka Novotného, Ph.D., soudního znalce: Projektovaná výstavba ve svém komplexu poškodí všechny okolní stavební objekty a to jak z hlediska technického stavu – praskliny, trhliny atd., tak i současně znehodnotí užívání, vibrace, akustika.

Ve studii Návrh vibroizolace bytového komplexu Roztyly/Chodov vůči hluku šířeného konstrukcí od metra trasy C pro stavební povolení (Bytový park Roztyly – 1. fáze) se uvádí:

Na úplný závěr je nutné připomenout, že daná lokalita je tradičně po generace provozu pražského metra nejnebezpečnější pro přenos hluku konstrukcí /panelové domy z 80. let, rodinné domy z 90. let/. Z těchto důvodů je nutné věnovat maximální pozornost vibroizolaci, neboť navrhované objekty jsou v bezprostřední blízkosti tunelů metra a jsou navzájem provázány, navíc při výskytu spodní vody.

 

V připomínkách k oznámení záměru jsme napsali:

Požadujeme studii vlivu zamýšlené výstavby na stávající zástavbu na sousedních pozemcích, založenou na solidním průzkumu hydrologické a vibrační situace, a předložení řešení eliminace navrhované budoucí výstavby.

 

V dokumentaci se nic z našich požadavků neobjevilo, a tak tento požadavek nadále trvá.

 

 

7.    Vliv na zeleň

Zeleň na této ploše patří do souvislé plochy zeleně (Zeleň a rekreace str. 154 Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012). Souvislé plochy zeleně jsou významné prvky městského systému zeleně ve vztahu k urbanistické kompozici. Tato zeleň bude zničena. Kácení dřevin započalo již dlouho před vydáním stavebního povolení pro Bytový park Roztyly I.

 

Zástavba znamená zásadní úbytek plochy zeleně na rostlém terénu. Podíl zeleně k podílu hrubé podlažní ploše je nízký v důsledku úpravy UP, hrubá podlažní plocha byla navýšena, což  znamená více obyvatel, podíl zeleně na jednoho obyvatele bude nižší. MČ Praha 11 patří k městským částem s nejnižším zastoupení zeleně na obyvatele v Praze podle UAP.

 

 

  1. Vliv na faunu a floru

Podle databáze AOPK byly  v letech 2013 a 2014 na území Bytového parku Roztyly I a plánovaného Bytového parku Roztyly II pozorovány zvláště chráněné druhy živočichů – slepýš křehký, čmeláci zemní, úhorový, rolní, v roce 2010 netopýr rezavý.

Podle biologického průzkumu firmy ATEM z roku 2013 byli pozorováni slepýš křehký a ropucha obecná.

Podle biologického průzkumu předloženém v doplnění stavebního řízení, který provedl Doc. Farkač, byly  v roce 2014 na území pozorováni čmelák zemní, rorýs obecný, netopýr rezavý.

 

Všechny druhy netopýrů vyskytující se v ČR jsou chráněny zákonem č.114/1992 Sb. v platném znění. Právní ochraně podléhají jak jedinci, tak jejich místa výskytu (přirozené i umělé úkryty, loviště). Netopýři jsou chráněni také zákony ze stran EU (směrnice o stanovištích č. 92/43/EEC) a dalších mezinárodních dohod (Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů - EUROBATS, Bonnská úmluva, Bernská úmluva), které jsou naší legislativou považovány za součást právního řádu.

 

Dále připomínáme, že dle ATEM (2013) byl slepýš křehký (Anguis fragilis) opakovaně zaznamenán na více místech zájmového území, byli zaznamenáni i velmi mladí jedinci, což naznačuje, že v oblasti se vyskytuje funkční a rozmnožující se populace.

Nálezy zvláště chráněných živočichů v těsné blízkosti záměru se také nadají opominout. Teritorium živočichů se těžko dá považovat za bodové. Stavební činnost naruší biotop v oblasti.

Podle § 50 zákona č. 114/1992 Sb. jsou chráněna zvláště chráněnými druhy živočichů využívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb. je pak biotopem soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů. Jestliže zjištěné druhy v předmětném území nehnízdí, ale využívají jej ke sběru potravy, pak budou mít hnízdiště v blízkém okolí. Jestliže však zanikne lokalita sběru potravy v dosahu hnízdiště, pak následně musí zaniknout i toto hnízdiště, předmětná lokalita přestane být pro daný druh atraktivním biotopem. Z tohoto důvodu je i místa loviště nezbytné zahrnout do biotopu osídleného daným druhem. Realizace záměru znamená tedy zásah do biotopu s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů, přičemž v § 56 zákona č. 114/1992 Sb. je taxativně vyjmenovány situace, za nichž lze udělit výjimku ze zákazů u zvláště chráněných živočichů.

 

Lokalita je rovněž známa výskytem houby měcháč písečný, jehož výskyt je na území Prahy a České republiky ojedinělý.

 

Realizací záměru dojde k negativnímu ovlivnění chráněných druhů živočichů, a proto požadujeme, aby si investor nejprve zajistil výjimku z ochrany zvláště chráněných živočichů v souladu s §56 zákonem č.114/1992 Sb., v platném znění a zajistil vhodná kompenzační opatření pro ochranu dotčených druhů a jejich stanovišť.

 

Je velmi podezřelé, že oproti předchozím průzkumům v dotčeném území (ATEM 2009 – 2013, podklady poskytnuté o.s. Zelené Roztyly) nově předložené biologické hodnocení nezastihlo téměř žádné chráněné druhy živočichů.

 

Biologické hodnocení zpracované doc. Farkačem bagatelizuje předchozí náleze v území, není zpracováno v souladu s požadavky Metodického návodu MŽP k provádění biologického hodnocení, a to zejména ve vztahu k využití dostupných zdrojů informací (konkrétně nálezové databáze AOPK) a místních znalců, tedy odborníků, kteří prováděli pozorování v rámci AOPK či podkladů poskytnutých o.s. Zelené Roztyly.

 

Ke studii zpracované doc. Farkačem bychom rádi ještě doplnili, že autor neuvádí, jak často a kdy během dne byly prováděny průzkumné práce? Byl pan Farkač na lokalitě mezi dubnem a zářím 2014 jednou nebo dvakrát? I z tohoto důvodu máme pochybnosti o objektivitě a nepodjatosti této studie.

 

Zásadně nesouhlasíme s pokračováním „salámové metody“ a oddělenému posuzování 1. etapy výstavby. Etapa č. 2 Bytového parku Roztyly přímo zasahuje do míst, kde byly pozorovány zvláště chráněné druhy živočichů (ATEM 2009 – 2013, AOPK) – nemluvě o připravované 3. etapě, která je v současné době ve fázi pořizování změny územního plánu z VV na OB.

 

Vlastník dotčených pozemků, firma Alborg – Development nechává v daném území soustavně a dlouhodobě likvidovat dřeviny rostoucí mimo les. V území bylo již třikrát prováděno nezákonné kácení, které zastavila a řešila ČIŽP. V rámci „rekultivace“ území investor na jaře 2010 (přelom března a dubna – tedy již ve vegetačním období) nechal masivně vykácet cca polovinu starého ovocného sadu - již kvetoucích stromů a keřů v území. Došlo k likvidaci ptačích hnízd a drobných živočichů. 15. 4. 2010 kácení ukončila ČIŽP. V druhém případě bylo káceno nad rámec vydaného povolení ke kácení. V současné době probíhá řízení o uložení pokuty za nezákonné vykácení 3,5 tis. m2 keřových porostů, které OŽP MČ Prahy 11 ve svém rozhodnutí o povolení kácení požadoval ponechat v území! Ve třetím případě byly nad rámec povolení vykáceny zapojené porosty borovic na vrcholu zemního valu včetně okolních keřových porostů tvořících izolační zeleň v rámci přípravy koridoru pro protihlukovou stěnu.

 

Z výše uvedených důvodů došlo v území k drastickému úbytku úkrytů a zdrojů potravy pro ptactvo a další druhy drobných živočichů. Nelze se tedy divit, že s úbytkem přírodě blízkých stanovišť dochází rovněž ke snižování biodiversity a poklesu množství, resp. četnosti pozorování živočichů včetně chráněných druhů. 

 

Posuzovaný záměr bytové výstavby není v zájmu veřejného zdraví (ba naopak) či veřejné bezpečnosti, není veřejným zájmem ani nijak nenaplňuje ostatní body taxativního výčtu možnosti udělení výjimky. Výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů tak nelze pro posuzovaný záměr udělit, díky čemuž je záměr v podstatě nerealizovatelný.

 

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 65/2012 jsou

Skutečnost, že vedlejším důsledkem podnikatelské činnosti soukromé společnosti, která hodlá realizovat svůj investiční záměr, jehož cílem je s největší pravděpodobností její zisk, je uspokojení bytové potřeby jejích zákazníků, ještě nemusí vytvářet odpovídající sociální veřejný zájem.

 

Zastupitelstvo Městské části Praha 11 deklarovalo veřejný zájem na Praze 11 na svém 1. zasedání, které se konalo dne 10. 11. 2014, č. usnesení 0011/1/Z/2014 (příloha 1).

 

 

  1. Hydrogeologické poměry

Územím v minulosti procházelo koryto Roztylského potoka, jehož prameniště je nedaleko. Roztylský potok se vlévá do Kunratického potoka. Při výstavbě obytných domů v 80. a 90. letech 20. stol. nebyl Roztylský potok v těchto místech zatrubněn, ani nebylo do map zaneseno jeho původní celé koryto. Jeho výskyt se projevuje podmáčeným terénem v části lokality. V dokumentaci se stejně jako v oznámení stále uvádí (str. 62 dokumentace):

Vrtem byl zastižen relativně vydatný horizont podzemní vody v prostředí navážek, který se ustálil v hloubce 0,50 m pod terénem. Jedná se patrně o periodický horizont vázaný na aktuální klimatické poměry. Ve srážkově bohatším období se vytváří statická zásoba vody v souvislosti s momentálním vývojem srážek. Podle vysoké vydatnosti horizontu ve vrtu lze usuzovat, že tento horizont může být kromě srážek dotován i například unikající vodou z narušených inženýrských sítí v okolí zájmového území.

Zmiňovaný horizont podzemní vody je s nevětší pravděpodobností svázán právě s Roztylským potokem a ne s únikem z inženýrských sítí, jak se uvádí v dokumentaci.

Ostatně parcela č. 3326 (22 m2) ve východním cípu území při ulici Hrdličkova je v katastru nemovitostí vedena jako vodní plocha.

 

 

  1. Vliv na krajinný ráz

V těsné blízkosti navrhovaného záměru se nacházejí dvoupodlažní rodinné domy. Proto nelze tvrdit, že výška navrhovaných objektů bude mírně vyšší, než je jejich výška. Záměr je navrhován v urbanistickém obvodě (UO 513), ve kterém jsou nejvyšší budovy šestipodlažní. Panelové domy (8 – 12 pater), o kterých se záměr zmiňuje, patří do jiného UO a od UO 513 je odděluje komunikace Ryšavého.

Výstavba navrhovaných objektů v těsné blízkosti nižších rodinných domů naruší krajinný ráz. Aby tato situace nenastala, byl původně kód míry využití na dané ploše stanoven koeficientem C.

 

Požadujeme proto zpracování samostatného plnohodnotného posouzení vlivu záměru na krajinný ráz včetně zhodnocení kumulativních vlivů okolních záměrů (Na Výhledu, BD Gregorova, apod.).

 

Podle § 12 odst. 4) zák.č. 114/92 Sb. se krajinný ráz neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody. Protihluková stěna není součástí předmětné úpravy ÚP ani její modifikace. Nemohla tak být projednána s orgánem ochrany přírody. Protihluková stěna je navrhována v rozporu s ustanovením § 12 zák.č. 114/92 Sb. Za projednané lze mít plošné a prostorové regulativy uspořádání a funkčního využití území podle ÚP před úpravou. Prokazatelně existuje varianta záměru stavby, při které nejsou žádné dopady na KR. Výstavba protihlukové stěny není třeba, val se zelení již v současnosti tuto funkci plní.

 

Jako chybné se jeví, že nebyly zpracovány varianty záměru stavby1) podle ÚP a 2) podle úpravy ÚP. Následně provedeno srovnání mimo jiné i z hlediska dopadů na KR. Varianta zástavby před úpravou ÚP je pro KR prokazatelně šetrnější. Protihluková stěna na valu není součástí plochy, které se dotkla úprava ÚP.

 

 

  1. Vlivy na hmotný majetek, zdraví a pohodu místních obyvatel

Vzhledem k argumentům uvedeným v bodě 6 tohoto vyjádření bude záměr mít negativní vliv na majetek obyvatel okolních domů.

Veškerá nová zástavba musí být uměřená a to tak, aby nebyly poškozeny zájmy dalších stran. Tj. bezohledná výstavba, která má negativní dopad na stávající výstavbu a stávající užívání objektů a ploch způsobí výrazné poškození užitných hodnot stávající výstavby. Vzhledem k tomu, že plánovaná výstavba je soukromá a bez veřejného zájmu považujeme za nepřijatelné, aby byly preferovány zájmy jedné skupiny na úkor druhé. Realizací obou bytových souboru rovněž dojde k výraznému zhoršení soukromí a pohody bydlení stávajících místních obyvatel – prakticky při každém pohybu na zahradách a v pobytových místnostech orientovaných na jih směrem k novým objektům přesahujícím stávající řadové domy o 3 – 4 patra, budou stávající obyvatelé řadových domů v Komárkově a Hněvkovského ulici vystaveni pohledům budoucích obyvatel, které budou muset snášet. Lze také očekávat obtěžování během noci umělým osvětlením podél vybudovaných komunikací a u průčelí nových objektů. Tím bude výrazně zasaženo do soukromí a práv stávajících obyvatel.

 

 

  1. Porovnání variant řešení

Záměr je navrhován v jedné variantě prostorového i funkčního využití.

Požadujeme, aby byla uvažována varianta, která by byla v souladu s platným Územním plánem sídelního útvaru hlavního města Prahy bez provedené úpravy, tzn. s kódem míry využití území C.

Požadujeme, aby byla zpracována varianta bez výstavby protihlukové zdi. Tato varianta by mohla odpovídat původním představám územního plánu.

 

 

  1. Další skutečnosti

V záměru chybí studie osvětlení a oslunění.

 

Záměr je pro danou lokalitu předimenzovaný. Pro splnění hygienických limitů je nutno stavbu opatřit prvky, které budoucím obyvatelům budou znepříjemňovat život. Zároveň záměr bude mít negativní vliv na majetek a pohodu bydlení současných obyvatel v okolí budovaného záměru.

 

Jedná se o lokalitu maximálně zahuštěného sídliště s výrazným deficitem parkování, veřejné vybavenosti a parkových ploch. V UO 513 – Jižní Město II – sever bydlí 3216 obyvatel na rozloze 5,15 ha. Hustota zalidnění je tedy 624 obyvatel/ha, což je mnohem více než např. na Vinohradech.

 

Záměr nijak neřeší problém s nárůstem obyvatel na Roztylech. Nepřispívá k navýšení míst v mateřských školách a školách základních, předpokládá, že budoucí obyvatelé budou využívat již v místě vybudované služby. Tím vším se zhorší životní prostředí pro obyvatele nejen domů bezprostředně sousedících s novými stavbami, ale všech obyvatel v lokalitě Roztyly.

 

Podle informací z MČ Praha 11 je aktuální deficit 1600 míst v základních školách pro spádovou oblast Jižní Město (až do r. 2018). Z tohoto pohledu jsou nové bytové soubory v zájmovém území nežádoucí a pro své okolí škodlivé.

 

V záměru se uvádí, že stavební práce budou vykonávány 5 – 7 dní v týdnu po dobu 2 let. Zahájení stavebních prací začne až po zahájení stavebních prací na Bytovém parku Roztyly I. Tzn., že obyvatelé v okolí budou určitě více jak 2 roky denně obtěžováni negativním dopadem stavby. Nesouhlasíme, aby stavba probíhala i o dnech pracovního volna a klidu.

 

 

Všechny uvedené body ukazují, že se zhorší životní podmínky a faktor pohody obyvatel žijících v okolní zástavbě.

 

 

Výše uvedené skutečnosti jsou zásadního charakteru, a žádáme proto, aby byla dokumentace vrácena k přepracování, případně aby byl záměr v dané lokalitě a v předložené podobě zcela zamítnut.

 

 

 

 

 

 

Vladislav Šimonovský

předseda občanského sdružení

 

 

 

 

Přílohy:

  1. Usnesení Zastupitelstva MČ Praha 11 ze dne 10. 11. 2014

    Ochrana Roztyl, o. s.                                                            Magistrát hlavního města Prahy

    Blatenská 2179/3                                                                  odbor životního prostředí

    148 00 Praha 4 – Chodov                                                     Jungmannova 35/29

    ochranaroztyl@email.cz                                                        111 21 Praha 1

    IČO: 22885820

     

     

    Praha 5. 2. 2015

     

     

    Vyjádření nesouhlasu s dokumentací záměru Bytový park Roztyly II (PHA894), dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění

     

     

    Občanské sdružení Ochrana Roztyl, o. s. nesouhlasí se záměrem Bytový park Roztyly II.

     

    K nesouhlasu nás vedou následující důvody:

     

     

  2. Tak, jak jsme uvedli ve vyjádření k oznámení tohoto záměru: Záměr není v souladu s platným Územním plánem sídelního útvaru hlavního města Prahy. 18. 6. 2009 byla vydána úprava územního plánu číslo U 0783/2009, kterou byl změněn kód míry využití z C na F. V metodickém pokynu k Územnímu plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy se uvádí:
  3. A – úprava míry využití území – úprava kódu míry využití území;

    úprava se vztahuje pouze ke konkrétně předloženému projektu stavby a s jeho změnou pozbývá platnosti. Provedení úpravy bude pořizovatelem potvrzeno na výkrese, který byl součástí žádosti, a který se tak stává nedílnou součástí rozhodnutí o úpravě. Úprava může být provedena pouze na část funkční plochy, pro kterou je předložena žádost. Tato skutečnost bude v rozhodnutí o úpravě uvedena.

           Záměr uvedený v úpravě obsahoval 119 bytů ve 3 bytových domech a mateřskou školu, která byla umístěna na ploše, ke které se nevztahovala úprava územního plánu. Zelené plochy na terénu mělo být 6 623 m2.

           15. 4. 2010 byla vydána modifikace úpravy U 0783/2009. Pojem modifikace úpravy územního plánu není definován ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., ve „starém stavebním zákoně“ č. 50/1976 Sb., ve správním řádu č. 500/2004 Sb. ani v Územním plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy či v metodickém pokynu k Územnímu plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy. Konzultacemi na Odboru územního plánu MHMP a ÚRM jsme zjistili, že za modifikaci se považuje nepatrná a nevýznamná změna v dokumentaci projektu. Tomu však v žádném případě nemůže odpovídat modifikace, resp. změna, která nastala v dokumentaci záměru Bytový park Roztyly (ke dni 15. 4. 2010).

           Nová dokumentace obsahuje 9 bytových domů se 195 byty, celková zeleň má mít plochu 5 550 m2, z toho 2 500 m2 na konstrukci, zeleň na terénu tedy představuje pouhých 2 050 m2. Počet bytů se zvětšil více jak 1,6x a zeleň na rostlém terénu ubyla 2x. Navíc v novém projektu se už neuvažuje s mateřskou školou.

           Nová dokumentace představuje naprosto rozdílný záměr, než na který byla vydána úprava územního plánu číslo U 0783/2009. Vydaná modifikace je nezákonná, neboť nerespektuje základní požadavky, za kterých může k modifikaci úpravy územního plánu dojít. Upozorňujeme zároveň na skutečnost, že na www stránkách MHMP lze najít U 0783/2009, v žádném případě ne však změněný projekt.

    Na str. 57 – 58 Opatření obecné povahy č.6/2009 je uvedeno:

     

    3.   Náležitosti podnětu na pOŘÍZENÍ úpravy ÚP SÚ HL.M.PRAHY

    Podle typu úpravy budou podněty na provedení úprav Územního plánu sídelního útvaru hl.m.Prahy obsahovat následující podklady:

     

    Typ úpravy: A - úprava míry využití území / úprava kódu míry využití území

  4. Záměr na využití území doložený :
  5. A. 1.lokalizací záměru formou snímku pozemkové mapy s vyznačením pozemků, kterých se navrhovaná úprava týká s doložením vlastnického či jiného práva žadatele k předmětným pozemkům, na jehož základě připravuje výstavbu v území.

    Vlastnická práva k pozemkům lze doložit výpisem z katastru nemovitostí (snímek pozemkové mapy, výpis z listu vlastníků), případně plnou mocí vlastníka (doloženou výpisem z katastru nemovitostí) nebo nájemní smlouvou; všechny doklady ne starší 3 měsíců.

    A. 2.popisem záměru žadatele s určením předmětu záměru, funkce, kapacity stavby, objemu stavby, včetně průkazného výpočtu navrhovaného kódu míry využití území;

    A. 3.dokumentací tvořenou územní studií nebo dokumentací k územnímu řízení, která dokládá nároky na úpravu míry využití území a která v dalších stupních projektové dokumentace nebude zásadně měněna.

    Obsahem dokumentace požadované úpravy bude :

  6. popis stávajícího stavu území dle ÚP SÚ hl.m.Prahy, který má být předmětem úpravy. Přiložit výřez příslušné části ÚP SÚ hl.m.Prahy s uvedením stávajícího kódu  míry využití území s vyznačením plochy, pro kterou je úprava navrhována;
  7. situace dokumentující vymezený rozsah funkční plochy  dle ÚP SÚ hl.m.Prahy s navrhovanou úpravou včetně vymezení plochy záměru žadatele (plošně, hranicí), které bude sloužit pro výpočet navrhované míry využití území;
  8. průkazný a ověřitelný výpočet pro stanovení nově navrhovaného kódu míry využití území (výpočet koeficientu podlažních ploch - KPP, koeficientu zeleně – KZ; včetně odkazů těchto výpočtů na grafickou přílohu) pro celou funkční plochu dle ÚP SÚ hl.m.Prahy a vymezenou plochu záměru žadatele;
  9. popis navrhované úpravy ÚP SÚ hl.m.Prahy  - návrhu nového kódu míry využití území.
  10.  

    Upozorňujeme zejména na část:

    A. 3.       dokumentací tvořenou územní studií nebo dokumentací k územnímu řízení, která dokládá nároky na úpravu míry využití území a která v dalších stupních projektové dokumentace nebude zásadně měněna.

     

    Provedení modifikace je možné, pokud se nezmění výška stavby a množství hrubé podlažní plochy, množství zeleně a s tím související další věci. Tomuto předpisu provedená modifikace neodpovídá.

     

    Dne 18. 6. 2013 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sdělení k žádosti o přezkumné řízení modifikace úpravy U 0783/2009 Územnímu plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Toto sdělení obdržel i odbor stavební MHMP. V tomto sdělení se mimo jiné uvádí:

    „Předání vyjádření k modifikaci úpravy ÚPSÚ hl. m. Prahy č. 0783 k.ú. Chodov, výstavba bytových domů“, které vydal dne 15. 4. 2010 Útvar rozvoje hl. m. Prahy (dále jen „Útvar rozvoje“) pod č.j. 3450/2010. Uvedené vyjádření není správní akt, protože není vydáno správním orgánem. Příspěvková organizace Útvar rozvoje byla zřízena hlavním městem Prahou, aby vykonávala činnosti spojené se zpracováním územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace a další. Útvaru rozvoje nepřísluší spravovat území hl. m. Prahy.

     

    Dále je ve sdělení uvedeno:

     

     

     

    Předložený záměr je naprosto odlišný od dokumentace uvedené v úpravě U 0783/2009 Územnímu plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, a proto záměr Bytový park Roztyly II není v souladu s platným Územním plánem sídelního útvaru hlavního města Prahy.

     

    Dále upozorňujeme na usnesení Nejvyššího správního soudu (NSS) č. j. 1 Aos 2/2013 – 116 ze dne 17. 9. 2013 a na rozsudek NSS č. j. 1 Aos 2/2013 – 135 ze dne 14. 11. 2013, ze kterých plyne, že koeficient míry využití území nemůže být měněn postupem, kterým se prováděly úpravy územního plánu v Praze, ale postupem, podle kterého vznikají změny územního plánu.

     

    V rozsudku NSS č. j. 7 Aos 1/2012 – 63 se uvádí:

    Podle Nejvyššího správního soudu je třeba poukázat také na to, že podaným návrhem se stěžovatelka nedomáhala jen zrušení předmětného opatření obecné povahy, ale také správního aktu „Předání vyjádření k modifikaci úpravy ÚPn HMP č. 0783 k. ú. Chodov, výstavba bytových domů“ ze dne 15. 4. 2010 vydaného Útvarem rozvoje hl. m. Prahy. I když podle výroku napadeného rozsudku byl návrh zamítnut v plném rozsahu, jeho odůvodnění neobsahuje sebemenší zmínku o tom, z jakých důvodů byl zamítnut návrh i ve vztahu k tomuto petitu. Jedná se sice o vadu, která nebyla v kasační stížnosti namítána, ale protože mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci, Nejvyšší správní soud k ní přihlédl ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. z úřední povinnosti.

     

    Protihluková stěna má být umístěna v ploše IZ.

    IZ - izolační zeleň je podle územního plánu:

    Zeleň s ochrannou funkcí, oddělující plochy technické a dopravní infrastruktury od jiných funkčních ploch.

    Funkční využití:

    Výsadby dřevin a travní porosty.

    Doplňkové funkční využití:

    Drobné vodní plochy, cyklistické stezky, jezdecké stezky, pěší komunikace a prostory, nezbytná plošná zařízení a liniová vedení technického vybavení.

    Výjimečně přípustné funkční využití:

    Komunikace vozidlové, parkovací a odstavné plochy se zelení, čerpací stanice pohonných hmot, stavby, zařízení a plochy pro provoz PID, nadřazená plošná zařízení a liniová vedení TV, stavby a zařízení sloužící železničnímu provozu, (to vše při zachování dominantního podílu zeleně na pozemku).

    Stavby pro provoz a údržbu (související s vymezeným funkčním využitím).

    Ve funkčním využití se nikde nemluví o protihlukové zdi.

     

    Požadujeme záměr upravit dle platného Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy.

     

     

  11. Zdůvodnění potřeby záměru.
  12. Za naprosto nedostačující považuje zdůvodnění potřeby záměru. V ZUR HMP je uvedeno, že v roce 2040 bude mít Praha bez migrace jen 1 132 000 obyvatel (2011 měla 1 260 000 obyvatel). V místě záměru navíc dochází k překročení hygienických limitů. Za potřebu záměru nelze považovat zhodnocení pozemku a investice developera.

     

     

    3.Doprava

    Doprava v klidu:

    Záměr počítá s vybudováním 117 parkovacích stání. Z toho má být 106 stání v podzemních garážích a 11 stání na povrchu. Tento počet je o 1 stání vyšší než nejmenší možný počet stání, která musí být vybudována podle Vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze. Stavby v zóně 4 (kam Chodov spadá) musí být vybaveny nejméně požadovaným počtem stání. Upozorňujeme na to, že záměr se mírně liší od záměru, který byl uveřejněn v oznámení. Tam byl limit parkovacích stání 115.

    Počet automobilů bude vyšší, než je výpočet podle normy, vzhledem ke služebním automobilům užívaných i k osobnímu využití.

     

    Křižovatka Ryšavého – Komárkova je značně nepřehledná

     

  13. Ovzduší a klima
  14. Záměr Bytový park Roztyly II ovlivní ovzduší v řešené oblasti.

     

    Rozptylová studie:

    Imisní situace v zájmovém území ve stávajícím stavu prezentovaná rozptylovou studií neodpovídá oficiálním výsledkům Modelování kvality ovzduší na území hl. m. Prahy zpracovaném tou samou společností (ATEM):

     

           pro imisní koncentrace NO2:

    Výkres 5 neodpovídá mapě na

    http://mpp.praha.eu/app/map/atlas-zivotniho-prostredi/cs/imisni-mapy#center=-739552,-1045824&zoom=3

     

    pro imisní koncentrace benzenu:

    Výkres 8 neodpovídá mapě na

    http://mpp.praha.eu/app/map/atlas-zivotniho-prostredi/cs/imisni-mapy#center=-739552,-1045824&zoom=3

     

    pro imisní koncentrace PM10:

    Výkres 11 neodpovídá mapě na

    http://mpp.praha.eu/app/map/atlas-zivotniho-prostredi/cs/imisni-mapy#center=-739552,-1045824&zoom=3

    Výkres 14 neodpovídá mapě na

    http://mpp.praha.eu/app/map/atlas-zivotniho-prostredi/cs/imisni-mapy#center=-739552,-1045824&zoom=3

    Výkres 17 nesouhlasí s výkresem 7 v rozptylové studii pro dokumentaci EIA záměru Obytný soubor Na Výhledu (PHA836) a neodpovídá ani mapě na

    http://mpp.praha.eu/app/map/atlas-zivotniho-prostredi/cs/imisni-mapy#center=-739552,-1045824&zoom=3

     

    Větrné růžice pro oznámení a dokumentaci záměru jsou odlišné.

    Větrná růžice v oznámení:

     

     

    Větrná růžice v dokumentaci:

     

    Z hlediska rychlosti větru, která má také značný vliv na rozptyl emisí, je z obou větrných růžic vidět, že převažují I. a II. rychlostní třída, kdy je výměna vzduchu buď prakticky potlačena, či je nevýznamná. Tyto rychlostní třídy jsou charakteristické tvorbou silných inverzních stavů. III. rychlostní třída, pro kterou je rozptyl nejvýhodnější, je zastoupena pouze nevýznamně. Velký rozdíl v uvedených růžicích je rovněž v kategorii bezvětří.

    Větrná růžice použitá v dokumentaci vede v rámci modelových výpočtů k příznivějším výsledkům.

     

    Z výše uvedených důvodů považujeme výsledky předložené rozptylové studie za neobjektivní. V souvislosti s předchozí studií nejsou výsledky reprodukovatelné. 

     

    Tvrzení, že v území nejsou překračovány imisní limity, je nepravdivé.

     

     

    Překračování denních limitů pro prachové částice PM10 za posledních 6 let je možné pozorovat na nejbližších okolních stanicích automatického imisního monitoringu ČHMÚ (viz následující tabulka).

     

    Rok

    Měřicí stanice

    Četnost překročení

    Limitu (max 35x)

    Maximální denní koncentrace [µg/m3]

    Limit 50 µg/m3

    2009

    Pha4-Libuš

    20

    138

    Pha10-Vršovice

    35

    169,2

    Pha10-Průmyslová

    32

    196,4

    2010

    Pha4-Libuš

    36

    123,8

    Pha10-Vršovice

    53

    106,0

    Pha10-Průmyslová

    48

    132,7

    2011

    Pha4-Libuš

    36

    100,3

    Pha10-Vršovice

    53

    137,4

    Pha10-Průmyslová

    53

    120,6

    2012

    Pha4-Libuš

    27

    108,6

    Pha10-Vršovice

    36

    110,2

    Pha10-Průmyslová

    43

    117,4

    2013

    Pha4-Libuš

    33

    140,1

    Pha10-Vršovice

    39

    132,0

    Pha10-Průmyslová

    35

    173,5

    2014

    Pha4-Libuš

    34

    190,2

    Pha10-Vršovice

    51

    231,0

    Pha10-Průmyslová

    42

    293,0

     

    Podle doporučení pracovníků ČHMÚ se podmínky zájmového území mnohem více podobají podmínkám v okolí imisní stanice Pha10-Průmyslová. Důvodem je přítomnost dálnice D1.

     

    Ve vyhlášce hlavního města Prahy č. 16/2010 z 16. 11. 2010 se uvádí: „V rámci ÚP je nutno nastavit takové meze pro objemy nové dopravy, které umožní alespoň v návrhovém horizontu dosáhnout splnění cílových imisních limitů na celém území HMP s dostatečnou rezervou.“

    Vyhláška dále uvádí: „V silně imisně zatížených lokalitách je nutné důsledně omezovat umísťování nových zdrojů emisí i nových cílů individuální dopravy a nepřipustit zvyšování míry využití.“

    Základním účelem uvedeného programu je „zajistit na celém území Prahy kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek.“ Rada MHMP mimo jiné uvádí: „lze jednoznačně konstatovat, že rozhodující skupinu zdrojů představuje automobilová doprava.

     

    Navrhovaný záměr je ve zjevném rozporu s výše uvedenou schválenou politikou hlavního města Prahy, neboť vytváří nové zdroje či cíle pro automobilovou dopravu. Nárůst automobilové dopravy spojený s provozem Bytového parku Roztyly na okolních komunikacích tak povede ke zvýšení emisí a tím k dalšímu prohloubení zátěže životního prostředí a zdraví místních obyvatel.

     

    Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v § 11 jasně stanoví, že území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení. Podle navazujícího § 12 přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí (odst. 1). Mezní hodnoty musejí být stanoveny s přihlédnutím k možnému kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a činností (odst. 2).

    Ze zákona č. 17/1992 Sb. vyplývá, že:

    Veškeré navrhované zásahy v území musí být provázeny přesvědčivým průkazem, že jejich uskutečněním nedojde k překročení přípustné míry zatěžování a znečišťování prostředí, tedy k nadlimitní zátěži území. Pokud již objektivně v důsledku lidské činnosti existuje v daném území nadlimitní zátěž, tedy protiprávní stav, pak je nutno u navrhovaného zásahu podat přesvědčivý průkaz toho, že provedením tohoto zásahu, případně dalších souběžných opatření v území nedojde ani v minimální míře k přitížení nadlimitní zátěže nebo bude zajištěn pokles zátěže pod předepsané mezní hodnoty - limity. Bez takového průkazu je odsouhlasení, umístění nebo povolení zásahu nezákonné, ba protiústavní a příslušné dotčené orgány i stavební úřady, jež mají hájit vymezené veřejné zájmy a místo toho souhlasí se způsobením bezpráví nebo s jeho prohloubením, závažným způsobem porušují zákon a jednají hrubě chybně.

     

    V daném území jsou překračovány hodnoty průměrné roční limity pro benzo-a-pyren, hodinové imisní limity pro NO2 – četnost překročení imisního limitu 24-hodinové koncentrace je 0,2 – 2 %, (0,2 % je limit 18 překročení za rok).

    Dále maximální denní limit pro imisní koncentrace PM10 – četnost překročení imisního limitu 24-hodinové koncentrace je od 9,6% do 15%, 9,6% odpovídá 35 překročením za rok, maximální 24-hodinové koncentrace jsou v části území 250 – 300 µg∙m–3, v části dokonce 300 a více µg∙m–3 (limit 50 µg∙m–3), průměrné roční koncentrace 25 – 30 µg∙m–3.

    PM2,5 – průměrné roční koncentrace 14 – 15 µg∙m–3 (limit 25 µg∙m–3).

     

     

     

     

     

     

    Z mapy Imise v referenčních bodech lze pro území záměru zjistit následující:

    Pětileté průměry:

    Číslo čtverce:

    462545

    PM10 — prům. roční konc. 1 x 1 km:

    27,299999 μg/m3

    PM10 — max. denní konc. 1 x 1 km:

    46,799999 μg/m3

    PM2.5 — prům. roční konc. 1 x 1 km:

    19,3 μg/m3

    NO2 — prům. roční konc. 1 x 1 km:

    33,299999 μg/m3

    Benzen — prům. roční konc. 1 x 1 km:

    1,4 μg/m3

    Arsen — prům. roční konc. 1 x 1 km:

    1,86 ng/m3

    Benzo(a)pyren — prům. roční konc. 1 x 1 km:

    1,11 ng/m3

     

     

    Imise v nejbližším referenčním budě modelů

    Číslo bodu:

    5382

    SO2 — prům. roční konc.:

    2.673 μg/m3

    SO2 — max. hodinová konc.:

    21.654 μg/m3

    SO2 — četnost překroč. limitu hodinnové konc.:

    0 % hodin z roku

    NO2 — prům. roční konc.:

    26.566 μg/m3

    NO2 — max. hodinová konc.:

    170.008 μg/m3

    NO2 — četnost překroč. limitu hodinnové konc.:

    0 % hodin z roku

    NOx — prům. roční konc.:

    40.703 μg/m3

    NOx — max. hodinová konc.:

    259.006 μg/m3

    CO — prům. roční konc.:

    612.008 μg/m3

    CO — max. hodinová konc.:

    1392.306 μg/m3

    Benzen — prům. roční konc.:

    1.165 μg/m3

    Benzen — max. hodinová konc.:

    12.043 μg/m3

    PM10 — prům. roční konc.:

    24.936 μg/m3

    PM10 — max. denní konc.:

    300.159 μg/m3

    PM10 — četnost překroč. limitu denní konc.:

    13.29 % dní z roku

    PM2.5 — prům. roční konc.:

    14.595 μg/m3

     

     

     

    Směrné hodnoty WHO

    PM2,5:– 10 µg∙m–3 pro průměrné roční koncentrace

    25 µg∙m–3 pro 24-hodinové koncentrace

    PM10:– 20 µg∙m–3 pro průměrné roční koncentrace

    50 µg∙m–3 pro 24-hodinové koncentrace

     

    Hodnoty imisí v místě záměru jsou vyšší než jsou směrné hodnoty WHO, v některých případech je překročen i imisní limit stanovený v ČR.

     

    Na konci listopadu 2013 byl na Kačerově zprovozněn most, čímž se těžká tranzitní doprava přiblížila řešenému území. Od té doby polovina těžké nákladní tranzitní dopravy, která z D1 a D5 míří na D11, R10 a D8 a opačně, jezdí po ulici 5. května kolem Roztyl, jedná o cca 5200 těžkých nákladních vozidel denně. K nápravě dojde až při dobudování vnějšího okruhu kolem Prahy. BPRoztylyII_IntenzityDopravy_vykresy a výkres č. 9 hlukové studie – nepravdivě uvádí, že po komunikaci 5. května bude projíždět 3600 resp. v 2. části 2800 nákladních aut denně.

     

    Podklady musí být aktualizované a ne více jak rok staré. Dopravně inženýrské údaje o intenzitě automobilové dopravy jsou z 30. 8. 2013. Vzhledem k výše uvedenému odstavci jsou zjevně neaktuální.

     

    V území předpokládaného záměru existuje nadlimitní zátěž životního prostředí. Předkládaný záměr nesníží zátěž, ani jeho příspěvek nebude nulový. Takový záměr nemůže být v dané lokalitě (bez adekvátních kompenzačních opatření) podle zákona tedy realizován. V blízkém okolí jsou navíc plánovány další významné stavební záměry (Na Výhledu, BD Gregorova, polyfunkční budova Babákova, apod.), které současný nepříznivý stav dále prohloubí. 

     

     

  15. Hluk
  16. K hlukové studii a ke kapitolám o hluku podáváme následující připomínky:

     

    Hluková studie – text, str. 5, tab.1, 1. řádek Hrdličkova 2177 nemá 7 NP, ale 6 NP.

    Výkres č. 3 a 4– hodnoty hlukové zátěže pro stávající stav v území neodpovídají (jsou nižší) než je uvedeno na hlukových mapách:

    http://mpp.praha.eu/app/map/atlas-zivotniho-prostredi/cs/hlukova-mapa#center=-739245.3473033648,-1049159.344170691&zoom=14

     

    A to jsou mapy prezentované na portále Atlas životního prostředí z roku 2010, tedy z doby, kdy nebyla v provozu rampa na Kačerově. Ta byla zprovozněna v listopadu 2013 a od té doby polovina těžké nákladní tranzitní dopravy, která z D1 a D5 míří na D11, R10 a D8 a opačně, jezdí po ulici 5. května kolem Roztyl,

     

    Výkres č. 3 a 4 – hodnoty jsou nižší, než je uvedeno v akustické studii pro dokumentaci EIA záměru Obytný soubor Na Výhledu (PHA836). Citovaný materiál je uložen na www.cenia.cz pod kódem PHA836. (Vzhledem k tomu, že se jedná o sousední území, je na výkresech zanesena i tato oblast.)

     

    Výkres č. 9 a BPRoztylyII_IntenzityDopravy_vykresy – uvádí, že po komunikaci 5. května bude projíždět 3600 resp. v 2. části 2800 nákladních aut denně. Vzhledem k výše uvedenému (zprovoznění rampy na Kačerově) a vzhledem k tomu, že v roce 2017 těžko bude zprovozněn chybějící dálniční obchvat kolem Prahy, jsou tyto údaje dvoutřetinové až poloviční než odpovídá skutečnosti.

     

    Podklady musí být aktualizované a ne více jak rok staré. Dopravně inženýrské údaje o intenzitě automobilové dopravy jsou z 30. 8. 2013. Vzhledem ke zprovoznění rampy na Kačerově jsou zjevně neaktuální.

     

    Podle akustické studie předložené do územního řízení na stavbu Bytový park Roztyly I, jsou v území překračovány limity hluku a i po vybudování protihlukové stěny, nebudou na fasádách všech domů limity dodrženy.

    Pokud nejsou v pořádku vstupní údaje, dá se těžko hodnotit výstup, který z nich plyne. Pouze se dá konstatovat, že všechny hodnoty hluku budou vyšší, než uvádí studie a předkladatel záměru. Z tohoto důvodu považujeme předloženou studii za neobjektivní a požadujeme její aktualizaci.

     

    Je zajímavé, že v záměrech (Bytový park Roztyly II, Obytný soubor Na Výhledu) jsou problémy s překročením limitů hluku. Jakmile v další fázi záměru převezme zpracování firma ATEM, hodnoty se rázem stanou podlimitními.

     

    Nesouhlasíme s vybudováním mohutné (4 m, v některých místech až 4,6 m vysoké) protihlukové stěny.

    V PSP/2014 se v § 17 Požadavky na dopravní infrastrukturu a dopravní vybavenost v odstavci (7) uvádí:

    Umístění protihlukových stěn a valů v zastavitelném území je nepřípustné vyjma stěn a valů podél rychlostních místních komunikací, železnic a stávajících tramvajových tratí vedených mimo uliční prostranství.

    Ve vysvětlení k odstavci 7 je uvedeno následující:

    Ustanovení omezuje umisťování protihlukových stěn a valů v zastavitelném území, tedy v zastavěném území a zastavitelných plochách viz → § 3 odst. 3 pism. a), a to vyjma umisťování podél rychlostních místních komunikaci a železnic, kde vzhledem k celkovému charakteru dopravního koridoru mohou mít své opodstatněni. Protihlukové stěny umístěné podél běžných ulic ve městě vytvářejí z hlediska městského prostředí destruktivní prvek degradující veřejné prostranství. Umisťování protihlukových stěn v Praze v běžných městských ulicích je v evropském kontextu naprosto raritní, a přednostně je proto třeba hledat řešeni urbanistická. Je vhodné připomenout, že i vyhláška č. 104/1997 Sb., považuje protihlukové stěny za krajní řešení, a to nejen v městském prostředí, ale i v krajině: „Protihlukové stěny podél komunikace musí byt budovány tak, aby byly co nejšetrněji začleněny do okolní krajiny, a zřizuji se pouze v případech, kde není možné snížit škodlivé účinky dopravního hluku jiným způsobem.“ (§ 22 odst. 2).

    Ustanovení se neuplatni u stávajících tramvajových tratí vedených mimo uliční prostranství (viz → § 12), kde hrozí vzhledem k jejich technickým parametrům výrazně omezení výstavby v jejich okolí. U tramvajových tratí vedených samostatně navíc v tomto případě nedochází k tak dramatické degradaci veřejných prostranství.

    Z ustanovení je možné povolit výjimku, a to především v případě, kdy se trasováni komunikací pro tranzitní dopravu v zastavitelném území svým charakterem blíží spíše umístění mimo zastavitelné území (časti obchvatů apod.) nebo kde se profil ulice blíží uspořádání rychlostní komunikace (o výjimkách vice v → § 83).

    Ulice Ryšavého není rychlostní komunikací, vybudování protihlukové stěny proto považujeme za nepřípustné. Navíc kvůli stavbě protihlukové stěny bude pokácen vzrostlý (více jak 30 let starý) porost stromů a keřů, které svou přítomností na protihlukovém valu, brání pronikání hluku z ulice Ryšavého a zároveň zachycují část znečisťujících částic (a na ně vázaných těžkých kovů a rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků a jiných organických sloučenin) vyprodukovaných na komunikaci Ryšavého.

     

    Protihluková stěna má být umístěna v ploše IZ, což neodpovídá územnímu plánu, jak jsme uvedli v odstavci 1.

     

    Z výše uvedeného je vidět, že záměr se v dané podobě do zvoleného území nehodí.

    Požadujeme úpravu záměru tak, aby nebyla budována protihluková zeď.

     

  17. Vibrace
  18. Pod pozemkem vede trasa metra C v nepříliš velké hloubce. Odrazy vibrací od základů nově budovaných objektů zhorší stav hluku a vibrací u stávajících staveb. Podle Aut. Ing. Marka Novotného, Ph.D., soudního znalce: Projektovaná výstavba ve svém komplexu poškodí všechny okolní stavební objekty a to jak z hlediska technického stavu – praskliny, trhliny atd., tak i současně znehodnotí užívání, vibrace, akustika.

    Ve studii Návrh vibroizolace bytového komplexu Roztyly/Chodov vůči hluku šířeného konstrukcí od metra trasy C pro stavební povolení (Bytový park Roztyly – 1. fáze) se uvádí:

    Na úplný závěr je nutné připomenout, že daná lokalita je tradičně po generace provozu pražského metra nejnebezpečnější pro přenos hluku konstrukcí /panelové domy z 80. let, rodinné domy z 90. let/. Z těchto důvodů je nutné věnovat maximální pozornost vibroizolaci, neboť navrhované objekty jsou v bezprostřední blízkosti tunelů metra a jsou navzájem provázány, navíc při výskytu spodní vody.

     

    V připomínkách k oznámení záměru jsme napsali:

    Požadujeme studii vlivu zamýšlené výstavby na stávající zástavbu na sousedních pozemcích, založenou na solidním průzkumu hydrologické a vibrační situace, a předložení řešení eliminace navrhované budoucí výstavby.

     

    V dokumentaci se nic z našich požadavků neobjevilo, a tak tento požadavek nadále trvá.

     

     

    7.    Vliv na zeleň

    Zeleň na této ploše patří do souvislé plochy zeleně (Zeleň a rekreace str. 154 Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012). Souvislé plochy zeleně jsou významné prvky městského systému zeleně ve vztahu k urbanistické kompozici. Tato zeleň bude zničena. Kácení dřevin započalo již dlouho před vydáním stavebního povolení pro Bytový park Roztyly I.

     

    Zástavba znamená zásadní úbytek plochy zeleně na rostlém terénu. Podíl zeleně k podílu hrubé podlažní ploše je nízký v důsledku úpravy UP, hrubá podlažní plocha byla navýšena, což  znamená více obyvatel, podíl zeleně na jednoho obyvatele bude nižší. MČ Praha 11 patří k městským částem s nejnižším zastoupení zeleně na obyvatele v Praze podle UAP.

     

     

  19. Vliv na faunu a floru
  20. Podle databáze AOPK byly  v letech 2013 a 2014 na území Bytového parku Roztyly I a plánovaného Bytového parku Roztyly II pozorovány zvláště chráněné druhy živočichů – slepýš křehký, čmeláci zemní, úhorový, rolní, v roce 2010 netopýr rezavý.

    Podle biologického průzkumu firmy ATEM z roku 2013 byli pozorováni slepýš křehký a ropucha obecná.

    Podle biologického průzkumu předloženém v doplnění stavebního řízení, který provedl Doc. Farkač, byly  v roce 2014 na území pozorováni čmelák zemní, rorýs obecný, netopýr rezavý.

     

    Všechny druhy netopýrů vyskytující se v ČR jsou chráněny zákonem č.114/1992 Sb. v platném znění. Právní ochraně podléhají jak jedinci, tak jejich místa výskytu (přirozené i umělé úkryty, loviště). Netopýři jsou chráněni také zákony ze stran EU (směrnice o stanovištích č. 92/43/EEC) a dalších mezinárodních dohod (Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů - EUROBATS, Bonnská úmluva, Bernská úmluva), které jsou naší legislativou považovány za součást právního řádu.

     

    Dále připomínáme, že dle ATEM (2013) byl slepýš křehký (Anguis fragilis) opakovaně zaznamenán na více místech zájmového území, byli zaznamenáni i velmi mladí jedinci, což naznačuje, že v oblasti se vyskytuje funkční a rozmnožující se populace.

    Nálezy zvláště chráněných živočichů v těsné blízkosti záměru se také nadají opominout. Teritorium živočichů se těžko dá považovat za bodové. Stavební činnost naruší biotop v oblasti.

    Podle § 50 zákona č. 114/1992 Sb. jsou chráněna zvláště chráněnými druhy živočichů využívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb. je pak biotopem soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů. Jestliže zjištěné druhy v předmětném území nehnízdí, ale využívají jej ke sběru potravy, pak budou mít hnízdiště v blízkém okolí. Jestliže však zanikne lokalita sběru potravy v dosahu hnízdiště, pak následně musí zaniknout i toto hnízdiště, předmětná lokalita přestane být pro daný druh atraktivním biotopem. Z tohoto důvodu je i místa loviště nezbytné zahrnout do biotopu osídleného daným druhem. Realizace záměru znamená tedy zásah do biotopu s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů, přičemž v § 56 zákona č. 114/1992 Sb. je taxativně vyjmenovány situace, za nichž lze udělit výjimku ze zákazů u zvláště chráněných živočichů.

     

    Lokalita je rovněž známa výskytem houby měcháč písečný, jehož výskyt je na území Prahy a České republiky ojedinělý.

     

    Realizací záměru dojde k negativnímu ovlivnění chráněných druhů živočichů, a proto požadujeme, aby si investor nejprve zajistil výjimku z ochrany zvláště chráněných živočichů v souladu s §56 zákonem č.114/1992 Sb., v platném znění a zajistil vhodná kompenzační opatření pro ochranu dotčených druhů a jejich stanovišť.

     

    Je velmi podezřelé, že oproti předchozím průzkumům v dotčeném území (ATEM 2009 – 2013, podklady poskytnuté o.s. Zelené Roztyly) nově předložené biologické hodnocení nezastihlo téměř žádné chráněné druhy živočichů.

     

    Biologické hodnocení zpracované doc. Farkačem bagatelizuje předchozí náleze v území, není zpracováno v souladu s požadavky Metodického návodu MŽP k provádění biologického hodnocení, a to zejména ve vztahu k využití dostupných zdrojů informací (konkrétně nálezové databáze AOPK) a místních znalců, tedy odborníků, kteří prováděli pozorování v rámci AOPK či podkladů poskytnutých o.s. Zelené Roztyly.

     

    Ke studii zpracované doc. Farkačem bychom rádi ještě doplnili, že autor neuvádí, jak často a kdy během dne byly prováděny průzkumné práce? Byl pan Farkač na lokalitě mezi dubnem a zářím 2014 jednou nebo dvakrát? I z tohoto důvodu máme pochybnosti o objektivitě a nepodjatosti této studie.

     

    Zásadně nesouhlasíme s pokračováním „salámové metody“ a oddělenému posuzování 1. etapy výstavby. Etapa č. 2 Bytového parku Roztyly přímo zasahuje do míst, kde byly pozorovány zvláště chráněné druhy živočichů (ATEM 2009 – 2013, AOPK) – nemluvě o připravované 3. etapě, která je v současné době ve fázi pořizování změny územního plánu z VV na OB.

     

    Vlastník dotčených pozemků, firma Alborg – Development nechává v daném území soustavně a dlouhodobě likvidovat dřeviny rostoucí mimo les. V území bylo již třikrát prováděno nezákonné kácení, které zastavila a řešila ČIŽP. V rámci „rekultivace“ území investor na jaře 2010 (přelom března a dubna – tedy již ve vegetačním období) nechal masivně vykácet cca polovinu starého ovocného sadu - již kvetoucích stromů a keřů v území. Došlo k likvidaci ptačích hnízd a drobných živočichů. 15. 4. 2010 kácení ukončila ČIŽP. V druhém případě bylo káceno nad rámec vydaného povolení ke kácení. V současné době probíhá řízení o uložení pokuty za nezákonné vykácení 3,5 tis. m2 keřových porostů, které OŽP MČ Prahy 11 ve svém rozhodnutí o povolení kácení požadoval ponechat v území! Ve třetím případě byly nad rámec povolení vykáceny zapojené porosty borovic na vrcholu zemního valu včetně okolních keřových porostů tvořících izolační zeleň v rámci přípravy koridoru pro protihlukovou stěnu.

     

    Z výše uvedených důvodů došlo v území k drastickému úbytku úkrytů a zdrojů potravy pro ptactvo a další druhy drobných živočichů. Nelze se tedy divit, že s úbytkem přírodě blízkých stanovišť dochází rovněž ke snižování biodiversity a poklesu množství, resp. četnosti pozorování živočichů včetně chráněných druhů. 

     

    Posuzovaný záměr bytové výstavby není v zájmu veřejného zdraví (ba naopak) či veřejné bezpečnosti, není veřejným zájmem ani nijak nenaplňuje ostatní body taxativního výčtu možnosti udělení výjimky. Výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů tak nelze pro posuzovaný záměr udělit, díky čemuž je záměr v podstatě nerealizovatelný.

     

    Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 65/2012 jsou

    Skutečnost, že vedlejším důsledkem podnikatelské činnosti soukromé společnosti, která hodlá realizovat svůj investiční záměr, jehož cílem je s největší pravděpodobností její zisk, je uspokojení bytové potřeby jejích zákazníků, ještě nemusí vytvářet odpovídající sociální veřejný zájem.

     

    Zastupitelstvo Městské části Praha 11 deklarovalo veřejný zájem na Praze 11 na svém 1. zasedání, které se konalo dne 10. 11. 2014, č. usnesení 0011/1/Z/2014 (příloha 1).

     

     

  21. Hydrogeologické poměry
  22. Územím v minulosti procházelo koryto Roztylského potoka, jehož prameniště je nedaleko. Roztylský potok se vlévá do Kunratického potoka. Při výstavbě obytných domů v 80. a 90. letech 20. stol. nebyl Roztylský potok v těchto místech zatrubněn, ani nebylo do map zaneseno jeho původní celé koryto. Jeho výskyt se projevuje podmáčeným terénem v části lokality. V dokumentaci se stejně jako v oznámení stále uvádí (str. 62 dokumentace):

    Vrtem byl zastižen relativně vydatný horizont podzemní vody v prostředí navážek, který se ustálil v hloubce 0,50 m pod terénem. Jedná se patrně o periodický horizont vázaný na aktuální klimatické poměry. Ve srážkově bohatším období se vytváří statická zásoba vody v souvislosti s momentálním vývojem srážek. Podle vysoké vydatnosti horizontu ve vrtu lze usuzovat, že tento horizont může být kromě srážek dotován i například unikající vodou z narušených inženýrských sítí v okolí zájmového území.

    Zmiňovaný horizont podzemní vody je s nevětší pravděpodobností svázán právě s Roztylským potokem a ne s únikem z inženýrských sítí, jak se uvádí v dokumentaci.

    Ostatně parcela č. 3326 (22 m2) ve východním cípu území při ulici Hrdličkova je v katastru nemovitostí vedena jako vodní plocha.

     

     

  23. Vliv na krajinný ráz
  24. V těsné blízkosti navrhovaného záměru se nacházejí dvoupodlažní rodinné domy. Proto nelze tvrdit, že výška navrhovaných objektů bude mírně vyšší, než je jejich výška. Záměr je navrhován v urbanistickém obvodě (UO 513), ve kterém jsou nejvyšší budovy šestipodlažní. Panelové domy (8 – 12 pater), o kterých se záměr zmiňuje, patří do jiného UO a od UO 513 je odděluje komunikace Ryšavého.

    Výstavba navrhovaných objektů v těsné blízkosti nižších rodinných domů naruší krajinný ráz. Aby tato situace nenastala, byl původně kód míry využití na dané ploše stanoven koeficientem C.

     

    Požadujeme proto zpracování samostatného plnohodnotného posouzení vlivu záměru na krajinný ráz včetně zhodnocení kumulativních vlivů okolních záměrů (Na Výhledu, BD Gregorova, apod.).

     

    Podle § 12 odst. 4) zák.č. 114/92 Sb. se krajinný ráz neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody. Protihluková stěna není součástí předmětné úpravy ÚP ani její modifikace. Nemohla tak být projednána s orgánem ochrany přírody. Protihluková stěna je navrhována v rozporu s ustanovením § 12 zák.č. 114/92 Sb. Za projednané lze mít plošné a prostorové regulativy uspořádání a funkčního využití území podle ÚP před úpravou. Prokazatelně existuje varianta záměru stavby, při které nejsou žádné dopady na KR. Výstavba protihlukové stěny není třeba, val se zelení již v současnosti tuto funkci plní.

     

    Jako chybné se jeví, že nebyly zpracovány varianty záměru stavby1) podle ÚP a 2) podle úpravy ÚP. Následně provedeno srovnání mimo jiné i z hlediska dopadů na KR. Varianta zástavby před úpravou ÚP je pro KR prokazatelně šetrnější. Protihluková stěna na valu není součástí plochy, které se dotkla úprava ÚP.

     

     

  25. Vlivy na hmotný majetek, zdraví a pohodu místních obyvatel
  26. Vzhledem k argumentům uvedeným v bodě 6 tohoto vyjádření bude záměr mít negativní vliv na majetek obyvatel okolních domů.

    Veškerá nová zástavba musí být uměřená a to tak, aby nebyly poškozeny zájmy dalších stran. Tj. bezohledná výstavba, která má negativní dopad na stávající výstavbu a stávající užívání objektů a ploch způsobí výrazné poškození užitných hodnot stávající výstavby. Vzhledem k tomu, že plánovaná výstavba je soukromá a bez veřejného zájmu považujeme za nepřijatelné, aby byly preferovány zájmy jedné skupiny na úkor druhé. Realizací obou bytových souboru rovněž dojde k výraznému zhoršení soukromí a pohody bydlení stávajících místních obyvatel – prakticky při každém pohybu na zahradách a v pobytových místnostech orientovaných na jih směrem k novým objektům přesahujícím stávající řadové domy o 3 – 4 patra, budou stávající obyvatelé řadových domů v Komárkově a Hněvkovského ulici vystaveni pohledům budoucích obyvatel, které budou muset snášet. Lze také očekávat obtěžování během noci umělým osvětlením podél vybudovaných komunikací a u průčelí nových objektů. Tím bude výrazně zasaženo do soukromí a práv stávajících obyvatel.

     

     

  27. Porovnání variant řešení
  28. Záměr je navrhován v jedné variantě prostorového i funkčního využití.

    Požadujeme, aby byla uvažována varianta, která by byla v souladu s platným Územním plánem sídelního útvaru hlavního města Prahy bez provedené úpravy, tzn. s kódem míry využití území C.

    Požadujeme, aby byla zpracována varianta bez výstavby protihlukové zdi. Tato varianta by mohla odpovídat původním představám územního plánu.

     

     

  29. Další skutečnosti
  30. V záměru chybí studie osvětlení a oslunění.

     

    Záměr je pro danou lokalitu předimenzovaný. Pro splnění hygienických limitů je nutno stavbu opatřit prvky, které budoucím obyvatelům budou znepříjemňovat život. Zároveň záměr bude mít negativní vliv na majetek a pohodu bydlení současných obyvatel v okolí budovaného záměru.

     

    Jedná se o lokalitu maximálně zahuštěného sídliště s výrazným deficitem parkování, veřejné vybavenosti a parkových ploch. V UO 513 – Jižní Město II – sever bydlí 3216 obyvatel na rozloze 5,15 ha. Hustota zalidnění je tedy 624 obyvatel/ha, což je mnohem více než např. na Vinohradech.

     

    Záměr nijak neřeší problém s nárůstem obyvatel na Roztylech. Nepřispívá k navýšení míst v mateřských školách a školách základních, předpokládá, že budoucí obyvatelé budou využívat již v místě vybudované služby. Tím vším se zhorší životní prostředí pro obyvatele nejen domů bezprostředně sousedících s novými stavbami, ale všech obyvatel v lokalitě Roztyly.

     

    Podle informací z MČ Praha 11 je aktuální deficit 1600 míst v základních školách pro spádovou oblast Jižní Město (až do r. 2018). Z tohoto pohledu jsou nové bytové soubory v zájmovém území nežádoucí a pro své okolí škodlivé.

     

    V záměru se uvádí, že stavební práce budou vykonávány 5 – 7 dní v týdnu po dobu 2 let. Zahájení stavebních prací začne až po zahájení stavebních prací na Bytovém parku Roztyly I. Tzn., že obyvatelé v okolí budou určitě více jak 2 roky denně obtěžováni negativním dopadem stavby. Nesouhlasíme, aby stavba probíhala i o dnech pracovního volna a klidu.

     

     

    Všechny uvedené body ukazují, že se zhorší životní podmínky a faktor pohody obyvatel žijících v okolní zástavbě.

     

     

    Výše uvedené skutečnosti jsou zásadního charakteru, a žádáme proto, aby byla dokumentace vrácena k přepracování, případně aby byl záměr v dané lokalitě a v předložené podobě zcela zamítnut.

     

     

     

     

     

     

    Vladislav Šimonovský

    předseda občanského sdružení

     

     

     

     

    Přílohy:

  31. Usnesení Zastupitelstva MČ Praha 11 ze dne 10. 11. 2014